Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

Podle Dohody EHP je komunitární právo, platné v okamžiku jejího uzavření (2.5.1992), uvedené v přílohách k Dohodě, bezprostředně použitelné v zúčastněných státech EFTA, které nejsou členy EU. Jen k tomuto momentu ještě neplatné, tj. později vytvořené komunitární právo, je třeba převzít cestou autonomní recepce. Převzetí je předmětem jednání mezi EU a státy EFTA, přičemž ale nejde o to "zda", nýbrž jen o okamžik převzetí.

Naproti tomu přidružení partneři mají podle ED příslušné právo ES převzít zcela autonomně na vlastní odpovědnost. Přitom mají převést do svých národních právních řádů nejen směrnice, ale také nařízení popř. dokonce primární právo ES, neboť také tyto předpisy nejsou pro ně bezprostředně použitelné.

Dle všeobecně sdíleného názoru (zejména Evropské komise a členských států EU) musejí být vůči přidruženým státům střední a východní Evropy obdobně uplatněny implementační povinnosti členských států EU. To platí i pro příslušnou judikaturu ESD. Ta sice podle ED asociované státy de lege nezavazuje (na rozdíl od států EFTA podle Dohody EHP), představuje však důležité vodítko a ukazatel správného plnění komunitárněprávních závazků. Je třeba ostatně poukázat na to, že jakékoliv chyby při sbližování práva v přidružených zemích mohou být vytčeny pouze v rámci politických prostředků. Žalobu na porušení Smlouvy (čl. 169-171 Smlouvy ES) nelze vůči nečlenským státům uplatnit. Na druhé straně nemohou soudy nečlenských států využít řízení o předběžné otázce (čl. 177 Smlouvy ES).