Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

Principy nového přístupu k technické harmonizaci a k technickým normám jsou zakotveny ve skupině směrnic Rady ES o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se bezpečnosti různých druhů výrobků (např. hraček, výbušnin pro civilní použití apod.) a v dalších směrnicích Rady ES obecnější povahy, např. ve směrnici Rady 83/189/EHS o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů, ve směrnici Rady 92/59/EHS o všeobecné bezpečnosti výrobků apod.

Významná je z tohoto hlediska i rezoluce Rady ES ze dne 7. března 1985 o novém přístupu k technické harmonizaci a normám (85/C 136/01).

Zmíněné směrnice zavazují členské státy provádět celou řadu opatření, a to nejen legislativních, nýbrž i opatření organizační povahy a vytvářet tak podmínky pro volný pohyb zboží v prostoru bez vnitřních hranic při současném zajištění zájmů veřejnosti na ochraně zdraví, životního prostředí a práv spotřebitelů.

Česká republika jako stát k Evropské unii přidružený má v podstatě obdobnou povinnost, s tím rozdílem, že pro ni zmíněné směrnice či rezoluce nejsou ještě závazné, a že některé věci, jako např. vzájemné uznávání certifikací, musí být upraveny mezinárodními smlouvami (zatímco pro členské státy Evropské unie tuto oblast upravují právní předpisy Evropské unie).

Legislativní úpravy, které bude třeba v České republice přijmout, budou mít povahu předpisů povahy veřejnoprávní.

Předmětem této úpravy bude zejména:

· vymezení technických požadavků na výrobky, které by mohly ohrozit zdraví a bezpečnost osob,
· stanovení zvláštních povinností výrobců, dovozců a dalších účastníků tržních vztahů při uvádění uvedených výrobků na trh,
· prokazování shody s požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost spotřebitelů u těchto výrobků tak, aby odpovídaly požadavkům uplatňovaným v Evropské unii,
· vytvoření systému certifikací, autorizací a akreditací, jako nezbytného základu prokazování těchto požadavků,
· dozor nad plněním povinností při prokazování shody s požadavky na bezpečnost výrobků,
· sankční postih subjektů, které by porušovaly povinnosti na tomto úseku a
· založení informačních povinností potřebných k tomu, aby celý systém technické harmonizace mohl plnit zamýšlenou funkci.

Na rozdíl od starého přístupu, vycházejícího z tradičních představ, podle nichž lze zakládat právní povinnosti jen právními předpisy jako závaznými či zavazujícími pravidly lidského chování, nový přístup připouští pro některé druhy výrobků i takový způsob regulace, který počítá s pravidly či akty, které nejsou právně závazné a pro něž užívá termínu normy či technické normy.

Tyto nezávazné normy obsahují technické specifikace stanovící znaky požadované na výrobky, jako je úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost nebo rozměry, včetně dalších požadavků, např. požadavků týkajících se názvu, pod nímž se výrobek prodává, terminologie, symbolu, zkoušení, zkušebních metod, označování nebo opatřování štítkem a postupů prokazování shody.

Nový přístup se neuplatňuje u některých vybraných druhů výrobků, zejména u potravin, léčiv a jiných výrobků potencionálně nebezpečných, jako jsou např. motorová vozidla. U těchto výrobků se uplatňuje stále tzv. starý nebo sektorový přístup.

Zavedení nového přístupu předpokládá, že se v členských státech (a rovněž ve státech k Evropské unii přidružených) vytvoří instituce, které budou zajišťovat aktivity na úseku technické normalizace novým způsobem.

V České republice jako ve státě přidruženém k Evropské unii půjde zejména o tvorbu harmonizovaných norem, tj. technických norem, které jsou ve shodě se směrnicemi nového přístupu a tyto konkretizují a o zajištění procesu certifikace, tj. osvědčování, že dané výrobky, resp. jejich typy či modely jsou ve shodě s požadavky předpisové základny a jako takové jsou nebezpečné.

S certifikací výrobků souvisí i jejich označování značkami shody s požadavky upravenými předpisovou základnou.

U výrobků, které budou ve shodě s harmonizovanými normami se pak bude moci předpokládat, že jsou ve shodě i se základními bezpečnostními požadavky obsaženými ve směrnicích nového přístupu, tj. v právních aktech ES, a tedy že jsou bezpečné. Formálně by to mělo být vyjádřeno certifikační značkou shody.

Tím by měly být odstraněny základní překážky v obchodě s těmito výrobky v rámci členských států Evropské unie.

Příslušným právním předpisem bude ovšem třeba upravit i způsob aplikace značek, které budou uvedenou shodu formálně vyjadřovat.

Dostáváme se tak k ústřednímu bodu našeho zájmu a této statě, totiž k předpokladu bezpečnosti či nezávadnosti výrobků, které jsou na základě jisté právem upravené procedury opatřeny uvedenou značkou shody, resp. jsou certifikovány.