Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

	Cesta do Evropské unie
Svazek :	15. EKONOMICKÝ PROFIL ČESKÉ REPUBLIKY
Část :	II. EKONOMICKÝ PROFIL ČESKÉ REPUBLIKY
Kapitola :	B. Podnikatelské prostředí v České republice

Text:2. 2. 1. Počet podnikatelských subjektů v regionech

Absolutně nejvyšší počet podnikatelů je registrován v Praze, na jižní Moravě a na severní Moravě. Vzhledem k rozdílné hustotě obyvatel v jednotlivých regionech je však vhodnější vyjádřit počet podnikatelů připadajících na 1000 obyvatel. Tyto charakteristiky uvádějí tabulky, grafy a kartogramy v příloze (absolutní počet podnikatelů podle regionů a relativní počet podnikatelů připadajících na 1000 obyvatel podle regionů).


2. 2. 2. Podpora vzniku a rozvoje podnikání

V České republice je od roku 1991 věnována značná pozornost podpoře podnikání. Podpory jsou poskytovány převážně ze státního rozpočtu, ale některé i ze zahraničních zdrojů. Jsou zaměřeny na vznik a rozvoj soukromého podnikání ve většině odvětví a oborů národního hospodářství a na zvýšení exportní schopnosti soukromých firem. Podporován je i výzkum a vývoj techniky a technologií.

Podpory jsou poskytovány v různých formách. Jedná se převážně o příspěvky k úhradě části úroku z úvěru, slevu z ceny konzultačních a poradenských služeb nebo poskytování záruk za úvěry, ze kterých jsou hrazeny náklady na založení nebo další rozvoj soukromých firem. O podporu může požádat a může ji obdržet i podnikatelský subjekt se zahraniční majetkovou účastí.

Popis jednotlivých druhů podpor s uvedením podmínek, za kterých jsou poskytovány, by podstatným způsobem přesahoval zaměření této publikace. Zájemcům o podporu při založení nebo při dalším rozvoji soukromé firmy doporučujeme obrátit se podle hlavního zaměření podnikatelské aktivity na:

- Ministerstvo pro místní rozvoj
- Ministerstvo průmyslu a obchodu
- Ministerstvo zemědělství
- Hospodářskou komoru a Agrární komoru České republiky
- Sdružení podnikatelů České republiky
- Svaz průmyslu a dopravy České republiky.

Tyto instituce poskytnou o možnostech a podmínkách podpory podnikání podrobné informace.





2. 2. 3. Legislativní rámec podnikání

Pro orientaci uvádíme stručný přehled základních právních norem a předpisů, jejichž znalost je nutná k zahájení a provozování podnikatelské činnosti.

Jsou to :

· Obchodní zákoník (charakterizuje mj. pojem podnikání, podnikatelský subjekt)
· Živnostenský zákon (obsahuje mj. základní specifikaci forem živnostenského podnikání)
· Občanský zákoník (informuje mj. o odpovědnosti za škody)
· Soustava daní a odvodů zahrnující zejména:
- daň z příjmů (charakterizuje předmět daně, základ daně, příjmy a jejich zdanění)
- daň z přidané hodnoty (uvádí povinnost registrace jako plátce, základ daně
a zdanění)
- daň spotřební
- daň silniční (charakterizuje základ daně, zdanění)
- daň z nemovitostí (stanoví základ daně, sazby)
· Zákoník práce
· Zákon o zdravotním a sociálním pojištění
· Celní a devizový zákon
· Stavební řád
· Zákon o cestovních náhradách
· Zákon o cenných papírech
· Zákon o bankách a spořitelnách
· Zákon o dluhopisech
· Zákon o investičních společnostech a investičních fondech
· Zákon o zřizování penzijních fondů
· Zákon o konkurzu a vyrovnání.

Kromě těchto základních právních norem je třeba dodržovat při podnikání i ustanovení dalších předpisů a norem, jako jsou např. normy upravující dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, protipožární předpisy, hygienické předpisy apod. Dodržování všech těchto předpisů je vymahatelné pod uvalením sankcí a je tedy nutné, aby podnikatel nebo jím pověřený zaměstnanec s nimi byl detailně seznámen.




2. 2. 4. Vývoj bankrotů

V roce 1997 se počet bankrotů proti roku 1996 zvýšil o cca 73,4 % a dosáhl počtu 1247 bankrotů, jak je patrné z grafu č.1.

Graf č.1: Vývoj konkurzního řízení od 8.10.1992 do 31.12.1997.




V roce 1997 zbankrotovalo

743 (59,6 %) společností s ručením omezeným,
248 (19,9 %) fyzických osob (osoby samostatně výdělečně činné),
115 (9,2 %) akciových společností,
61 (4,9 %) zemědělských družstev,
38 (3,0 %) státních podniků,
18 (1,4 %) veřejných obchodních společností,
24 (2,0 %) ostatní (ostatní družstva, komanditní společnosti)

jak ukazuje graf č.2.

Graf č.2: Bankroty podle druhů podnikajících subjektů v roce 1997.


Jak je z grafu č.2 patrné, bankrotují nejvíce společnosti s ručením omezeným a drobní podnikatelé. Z významnějších podniků zbankrotovaly v roce 1997 Textil Pardubice s. p.; Masný průmysl Písek, s. p.; ČKD Slévárny, a. s. Praha 9; Tesla Hradec Králové a. s.; Investa, a. s. Praha 10; Realitbanka a. s.; Papírna Česká Kamenice, a. s; Bohemia ART s.r.o., Praha 4; Tesla - Výzkumný ústav přístrojů jaderné techniky s. p. v likvidaci, Praha 4; Agrostroj Prostějov a. s. Prostějov; Jatka Jablonec nad Nisou, s. r.o.; Lázně Doksy, s. r. o.; Holding Kladno, a. s. v likvidaci, Kladno; Tosta, a. s. Aš; Textilní holding Rumburk, a. s.; Panorama nakladatelství a vydavatelství v likvidaci, Praha 2; ČKD Blansko a. s. Blansko; Elitex Chrastava s. p. v likvidaci, ČKD Slaný a. s., Koospol International, a. s. Praha 6; Ekotour, a. s. Jablonec nad Nisou; Potraviny Ústí nad Labem s. p.; Montované stavby Praha; První slezská banka a. s. v likvidaci; Poldi STEEL a. s., Kladno.

Od října 1992, kdy začalo být konkurzní řízení v ČR sledováno, do 31.12.1997 bylo podáno k obchodním soudům 11991 návrhů na konkurz, z toho bylo prohlášeno 2799 konkurzů (17,9%). Celkem 6027 návrhů na konkurz (51,3 %) bylo k 31.12.1997 v řízení a 35 návrhů bylo řešeno vyrovnáním (0,3% z celkového počtu předložených návrhů). Kromě toho bylo 3130 návrhů (29,3 %) buď zamítnuto soudem pro nedostatek majetku, nebo byl návrh na konkurz soudem zamítnut jako neopodstatněný, event. byl problém řešen jiným způsobem, viz. graf č.3.

Graf č.3: Způsob vyřízení návrhů na konkurz od 8.10.1992 do 31.12.1997








Nejvíce firem zbankrotovalo v roce 1997 v Praze a to 361, v Ústí nad Labem 38, v Plzni a Hradci Králové po 28, v Brně 25, v Ústí nad Orlicí 23, v Teplicích 20, v Příbrami, Zlíně a Táboře po 19, v Trutnově, Třebíči a Liberci po 18 případech.

Počet konkurzů v okresech ČR v roce 1997 ilustruje kartogram v příloze.

Druh daně	Základ daně	Sazba daně
Spotřební daně - zákon č. 587/1992 Sb. (výběr hlavních položek)	množst. vybraných výrobků v měrných jednotkách
- daň z uhlovodíkových paliv a maziv	tuna	Kč
· automobilové benziny a letecké pohon. hmoty		12 950
· technické benziny		0
· směsi benzinů		12 950
· motorové nafty a petroleje		8 700
· topné oleje lehlé a velmi lehké		8 700
· ropné destiláty z primární destilace používané jako poh. hmota nebo surovina pro výrobu bionafty		8 700
· směsi paliv a maziv používané pro topné účely		8 700
· ropné destiláty z primární destilace používané pro topné účely		8 700
· zkapalnělé plyny použív. jako pohonná hmota		2 850
· bionafta		0
· stlačené plyny použ. jako pohonná hmota	m3	0
- daň z lihu a lihovin	l litr absolutního alkoholu
· líh		234
· destiláty ovocné z pěstitelského pálení		95
· lihoviny, destiláty		234
- daň z piva	hektolitr	sazba daně v Kč/hl za každé % extraktu původní mladiny
		základnísnížená
		24,0012,00 - 21,60 x/
x/ pro malé nezávislé pivovary podle výstavu piva v hektolitrech
- daň z vína	litr
· révová vína		2,50
· vína dosycovaná CO2		16,40
· šumivá vína		23,40
· dezertní vína		16,40
- daň z tabákových výrobků
· cigaretový tabák	kilogram	803
· lulkové, dýmkové, šňupavé a žvýkací tabáky		40
· cigarety filtrové délky nad 70 mm + doutníky	kus	0,74
· cigarety provazcové a filtrové do 70 mm		0,64
Druh daně	Základ daně	Sazba daně
Daň z přidané hodnoty - zákon č. 588/1992 Sb.	cena za zdanitelné plnění	%
· u zboží · u služeb a prací výrobní povahy · leasing		22
· u služeb · u zboží - zákl. potravin a tepelné energie · převod a využití práv · pronájem nemovitosti · finanční leasing		5
Daň z příjmů - zákon č. 586/1992 Sb.		%
- fyzických osob	rozdíl mezi příjmy a výdaji	klouzavě progresivní 15 - 40
- právnických osob	příjmy mínus výdaje	35
· invest. fond, podílový fond, penzijní fond		25
Daň silniční - zákon č. 16/1993 Sb.		Kč
	a) zdvihový objem motoru v cm3 u osob. automobilů	1 200 - 4 200
	b) součet hmotností v tunách připadajících na nápravy a počet náprav u tahačů a návěsů, c) celkové hmotnost v tunách a počet náprav u ostat. vozidel	1 800 - 44 100
Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí - zákon č. 357/1992 Sb.
· daň dědická a darovací	cena majetku v době jeho nabytí
		klouzavě progresivní I. skup. osob 1 - 5 % II. skup. osob 3 - 12 % III. skup.osob 7 - 40 %
· daň z převodu nemovitostí	cena zjištěná podle zvláštního předpisu nebo cena sjednaná, je-li vyšší než cena zjištěná	5 %
pozn.: U daně dědické se daň násobí koeficientem 0,5
Druh daně	Základ daně	Sazba daně
Daň z nemovitostí - zákon č. 338/1992 Sb.
- daň z pozemků
· orná půda	cena půdy = výměra v m2 x prům. cena půdy	0,75 %
· hospodářské lesy a rybníky, louky, pastviny	cena pozemku zjištěná podle platných předpisů	0,25 %
· ostatní pozemky	výměra v m2	0,10 Kč
· stavební pozemky	výměra v m2	1,00 Kč (násobí se koef. 0,3 - 4,5 podle poč. obyv. v obci)
- daň ze staveb	zastavěná plocha v m2	v Kč
· obytné domy		1,00
· rekreační objekty		3,00
· samostatné garáže		4,00
· podnikatelské objekty
-- pro zeměděl. prvovýrobu		1,00
-- pro průmysl, dopravu, stavebnictví, energetiku		5,00
-- ostatní podnikatelská činnost		10,00
· ostatní stavby		3,00
poz.: tyto základní sazby se upravují koeficienty podle počtu nadzemních podlaží, počtu obyvatel v obci a koeficientů v pravomoci obcí

2. 2. 6. Přehled systému pojistného

2.2.6.1. sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Plátci pojistného:
zaměstnanci
zaměstnavatelé
osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ)

Zaměstnanci:
vyměřovacím základem zaměstnance je úhrnu příjmů zúčtovaných mu organizací v souvislosti s výkonem zaměstnání.

Z vyměřovacího základu platí zaměstnanec

na sociální pojištění celkem 8 % z toho 1,1 % nemocenské
6,5 % důchody
0,4 % zaměstnanost

Zaměstnavatelé
Vyměřovacím základem zaměstnavatelů je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejich zaměstnanců.

na sociální pojištění celkem 26 % z toho 3,3 % nemocenské
19,5 % důchody
3,2 % zaměstnanost
Pro zaměstnance a zaměstnavatele není stanoven minimální ani maximální vyměřovací základ.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)
Vyměřovacím základem OSVČ je částka, kterou si určí, ne však méně než 35 % příjmu ze samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.

Placení pojistného na nemocenské pojištění je u OSVČ dobrovolné.

a) OSVČ platí nemocenské pojištění
na sociální pojištění celkem 34 % z toho 4,4 % nemocenské
26,0 % důchody
3,6 % zaměstnanost

Pro OSVČ je stanoven minimální a maximální vyměřovací základ.
b) OSVČ neplatí nemocenské pojištění

na sociální pojištění celkem 29,6 % z toho 26,0 % důchody
3,6 % zaměstnanost
Roční minimální vyměřovací základ =
třikrát částka, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění tj.

měsíční minimální vyměřovací základ = 1 475 Kč
Roční maximální vyměřovací základ = 486 000 Kč
měsíční maximální vyměřovací základ = 40 500 Kč

2.2.6.2. Pojistné na zdravotní pojištění

Plátci pojistného
a) zaměstnanci
osoby samostatně výdělečně činné,
tzv. osoby bez zdanitelných příjmů
b) zaměstnavatelé
c) stát

Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu.

Zaměstnanec
Vyměřovacím základem u zaměstnance je úhrnu příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání.
Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda (tj. nyní 2 650 Kč)

Pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec, ze dvou třetin zaměstnavatel.

zaměstnanec platí z VZ 4,5 %
zaměstnavatel platí z VZ 9,0 %

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

Vyměřovacím základem OSVČ je 35 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.

Minimálním ročním vyměřovacím základem je dvanáctinásobek minimální mzdy (tj. 2 650 x 12 = 31 800), t.j. měsíčně 2 650.

Maximálním ročním vyměřovacím základem je 486 000 Kč, tj. měsíčně 40 500 Kč.

Osoby bez zdanitelných příjmů

(= osoby, které nemají příjmy ze zaměstnání ani ze samostatně výdělečné činnosti a není za ně plátcem pojistného stát).

Vyměřovacím základem je minimální mzda (tj. 2 650 Kč; platba = 2 650 x 13,5% = 358 Kč). Osoba bez zdanitelných příjmů platí 358 Kč měsíčně.

Stát

Stát platí pojistné prostřednictvím státního rozpočtu za přesně vymezený okruh pojištěnců.
Vyměřovacím základem za osoby, za které je plátcem pojistného stát, je 80 % minimální mzdy (tj. 80 % z 2 650 = 2120 ; platba = 2 120 Kč x 13,5 % = 287 Kč).

Stát platí za své pojištěnce 287 Kč měsíčně.

Poznámka:
Od 1.7.1998 bude vyměřovacím základem 100% z částky 2900 Kč; platba 2900 x 13,5% = 392 Kč. Od tohoto data bude stát za své pojištěnce platit 392 Kč měsíčně.



zaměstnavatel
3,3 % nemocenské
sociální 26,0 % 19,5 % důchody
3,2 % zaměstnanost
zdravotní 9,0


zaměstnanec

1,1 % nemocenské
sociální 8,0 % 6,5 % důchody
0,4 % zaměstnanost
zdravotní 4,5 %


OSVČ
a) bez nemocenského

26,0 % důchody
sociální 29,6 %
3,6 % zaměstnanost

zdravotní 13,5 %

b) s nemocenským

4,4 % nemocenské
sociální 34,0 % 26,0 % důchody
3,6 % zaměstnanost

zdravotní 13,5 %.