Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

Technická harmonizace, tak jak ji známe z právních dokumentů ES, je poměrně rozsáhlý komplex právních, věcných i organizačních otázek, které jsou stále předmětem řešení nejen orgány Evropské unie a členských států, ale i států, které hodlají do EU vstoupit.

Technická harmonizace se uplatňuje nejen v oblasti legislativy, zejména v právních aktech s technickým obsahem včetně úprav postupů zjišťování ,posuzování a potvrzování shody vlastností výrobků s předpisovou základnou, ale i v oblasti tvorby technických norem. Tyto technické normy se stávají pomocníkem regulace, zejména v těch oblastech průmyslových výrobků, ve kterých je třeba optimálně vyřešit působení principu volného pohybu zboží a principu bezpečnosti průmyslových výrobků, tj. ochrany veřejného zájmu na životě, zdraví, bezpečnosti při práci a životním prostředí.

Technická harmonizace tím, že řeší vztah právních předpisů s technickým obsahem a dobrovolných technických norem, řeší i jeden ze složitých problémů průniku dynamických technických prvků do právního řádu, který je ovládán zásadou závaznosti právně relevantních aktů. Tento problém není nový, nové je řešení odkazu na technické normy v právních aktech ES.

Pro Českou republiku, ve které byly technické normy (ČSN) nástrojem centrálního řízení, a to jako právní předpisy sui generis ( závazné a platné ze zákona), je otázka právní povahy odkazu na technické normy, přesněji odkazu na technické dobrovolné normy mimořádně významná.

Technické prvky se však nacházejí v mnoha dalších mezinárodních, komunitárních i národních dokumentech. Často se tyto dokumenty označují termínem technická pravidla nebo technické předpisy. Jejich značná četnost a nejednotnost pak v praxi působí technické překážky obchodu, pokud neuvažujeme jejich působení v etapě spotřeby nebo užití výrobku.

Protože směrnice Rady 83/189/EHS o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů používá termín technický předpis, je pro Českou republiku významné posoudit i právní povahu technického předpisu.

Aplikaci technické harmonizace pak nelze odtrhnout od problematiky implementace směrnic nového přístupu. Proto je i otázce sbližování právních předpisů členských států EU a právních předpisů asociovaných států s právem ES věnována patřičná pozornost. Pokud jde o otázku sbližování právních řádů členských států se směrnicemi nového přístupu, byla pozornost zaměřena na zkušenosti SRN.

Studii jednotlivých otázek spojených s problematikou odkazu na technické normy je pak předřazena stručná analýza těch prvků Evropské dohody, které se k této otázce vztahují (volný pohyb zboží, bezpečnost průmyslových výrobků , technické normy a technické předpisy).

Řešení vztahu právních předpisů a technických norem, který je komunitárním právem řešen jako vztah vzájemné spolupráce, je významné i pro správnou aplikaci politiky posuzování shody, která s novým přístupem k technické harmonizaci a normám vytváří předpoklady nejen k fungování vnitřního trhu, ale i k budování konkurenceschopného, flexibilního a expandujícího tržního prostředí.