Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

Směrnice Rady 83/189/EHS se zapracovanými změnami

Směrnice Rady 83/189/EHS z 28. března 1983 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů

383 L 0189, OJ L 109, 26.04.83, s.8

se zapracovanými změnami podle

Směrnice Rady z 22. března 1988 doplňující směrnici 83/189/EHS o postupu pro poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů (88/189/EHS)

388 L 0182, OJ L 081, 26.03.88, s.75

Směrnice 94/10/ES Evropského parlamentu a Rady z 23.3.1994 věcně doplňující podruhé směrnici 83/189/EHS o postupu pro poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů

394 L 0010, OJ L 100, 19.04.94, s.30

Dohody o Evropském hospodářském prostoru

Příloha II, Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace, seznam na nějž odkazuje článek 23 Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru

294 A 0103(52), OJ L 001, 03.01.94 s.263

Protokolu k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru, závěrečný akt

294 A 0103(73), OJ L 001, 03.01.94 s.572

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

na základě Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a zejména na základě článku 100 a 213 této Smlouvy,

na základě návrhu Komise (*),

na základě názoru Evropského parlamentu (**),

na základě názoru Hospodářského a sociálního výboru (***),

---

(*) OJ č. C253, 1.10.1980, s.2

(**) OJ č. C144, 15.6.1981, s.122

(***) OJ č. C159, 29.6.1981, s.23

---

vzhledem k tomu, že zákaz kvantitativních omezení při pohybu zboží i zákaz opatření majících stejný účinek je jedním ze základních principů Společenství;

vzhledem k tomu, že překážky obchodu vyplývající z technických předpisů týkajících se výrobků mohou být uznány pouze tam, kde jsou nezbytné ke splnění základních požadavků a kde sledují cíl veřejného zájmu, jehož hlavní záruku vytvářejí;

vzhledem k tomu, že je zásadní, aby Komise ještě před přijetím technických ustanovení měla k dispozici nutné informace; vzhledem k tomu, že v návaznosti na předchozí musí členské státy, které se žádají napomáhat plnění úkolů Komise podle článku 5 Smlouvy, oznámit Komisi své projekty v oblasti technických předpisů;

vzhledem k tomu, že členské státy musí být rovněž informovány o technických předpisech připravovaných kterýmkoli členským státem;

vzhledem k tomu, že Komise a členské státy musí mít rovněž vymezenu dostatečnou dobu pro navržení změn připravovaného opatření, aby se odstranily nebo zmírnily jakékoli překážky, které by toto opatření mohlo vytvářet s ohledem na volný pohyb zboží;

vzhledem k tomu, že zainteresované členské státy musí vzít v úvahu tyto změny při formulování definitivního textu připravovaného opatření;

vzhledem k tomu, že Komise musí mít rovněž možnost navrhovat nebo vydávat Směrnice Společenství upravující problematiku připravovaného národního opatření;

vzhledem k tomu, že v obou výše uvedených případech musí příslušný členský stát ve smyslu všeobecných závazků stanovených v článku 5 Smlouvy pozdržet zavedení připravovaného opatření na dostatečné dlouhou dobu, aby tím byla vytvořena možnost buď společného přezkoumání navrhovaných změn, nebo vypracování návrhu Směrnice Rady nebo Směrnice Komise; vzhledem k tomu, že lhůty stanovené v Dohodě zástupců vlád členských států, kteří se setkali v Radě dne 28. května 1969, umožňující pozastavení prací a oznámení Komisi (*), pozměněné Dohodou z 5. března 1973 (**), se projevily v daných případech jako nedostatečné, a mají se proto prodloužit;

---

(*) OJ č. C76, 17.6.1969, s.9

(**) OJ č. C9, 15.3.1973, s.3

---

vzhledem k tomu, že postup týkající se doby pozastavení prací a oznamování Komisi, jak je uvažováno ve výše uvedené Dohodě z 28. května 1969, zůstává platný pro výrobky podléhající tomuto postupu, pro něž neplatí tato Směrnice;

vzhledem k tomu, že národní technické normy mohou mít v praxi stejné účinky na volný pohyb zboží jako technické předpisy;

vzhledem k tomu, že by bylo z tohoto důvodu nutné informovat Komisi o návrzích norem podle podobných podmínek, které platí pro technické předpisy; vzhledem k tomu, že podle článku 213 Smlouvy může Komise v rámci mezí a na základě podmínek stanovených Radou podle ustanovení Smlouvy shromažďovat všechny informace a provádět jakékoli kontroly požadované pro provedení úkolů, které jí byly svěřeny;

vzhledem k tomu, že je rovněž nezbytné, aby členské státy a normalizační instituce byly informovány o normách připravovaných normalizačními institucemi ostatních členských států;

vzhledem k tomu, že je nezbytné vytvořit stálý výbor, jehož členové budou jmenováni členskými státy a jehož úkolem bude pomáhat Komisi přezkoumávat návrhy národních norem a spolupracovat při jejím úsilí snižovat jakékoli záporné vlivy norem na volný pohyb zboží,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Pro účely této Směrnice platí následující významy termínů:

1. "výrobek" je jakýkoli průmyslově vyrobený výrobek a jakýkoli zemědělský výrobek.

2. "technická specifikace" je specifikace obsažená v dokumentu, který stanoví znaky požadované na výrobku, jako je úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků platných pro výrobek, pokud se týká názvu, pod nímž se výrobek prodává, terminologie, symbolů, zkoušení a zkušebních metod, balení, označování nebo opatřování štítkem a postupů posuzování shody;

termín technická specifikace rovněž zahrnuje výrobní metody a procesy používané u zemědělských produktů podle článku 38 (1) Smlouvy, produktů určených k výživě obyvatelstva a zvířat, léků podle definice v článku 1 Směrnice 65/65/EHS (*), a rovněž výrobní metody a procesy ve vztahu k jiným výrobkům, jestliže mají vliv na znaky těchto výrobků.

---

OJ č. 22, 9.2.1965, str. 369/65. Směrnice naposledy změněná Směrnicí 93/39/EHS (OJ č. L 214, 24.8.1993, str. 22)

---

3. "jiný požadavek" je požadavek, jiný než je technická specifikace, požadovaný především z důvodu ochrany spotřebitelů nebo životního prostředí a týkající se životního cyklu výrobku poté, co je dodán na trh, např. podmínky používání, recyklace, opětovné použití nebo vypořádání se s výrobkem, pokud takové podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho umístění na trhu;

4. "norma" je technická specifikace schválená uznaným normalizačním orgánem pro opakované nebo stálé používání, jejíž dodržování však není povinné, a je jednou z následujících:

- mezinárodní norma: norma vydaná mezinárodní normalizační organizací a zpřístupněná veřejnosti,

- evropská norma: norma vydaná evropským normalizačním orgánem a zpřístupněná veřejnosti,

- národní norma: norma vydaná národním normalizační orgánem a zpřístupněná veřejnosti;

5. "normalizační program" je pracovní program uznaného normalizačního orgánu vydávajícího seznam předmětů, na kterých se provádějí normalizační práce;

6. "návrh normy" je dokument obsahující znění technických specifikací daného předmětu, jež jsou zamýšleny k přijetí v souladu s postupem národní normalizace, jak vyplývá z přípravných prací a z rozeslání návrhu k veřejným připomínkám nebo hlasování;

7. "Evropský normalizační orgán" je orgán podle přílohy I;

8. "národní normalizační orgán" je orgán podle přílohy II;

9. "technický předpis" je technická specifikace nebo jiné požadavky, včetně příslušných administrativních ustanovení, jejichž dodržování je povinné de iure nebo de facto v případě dodávání na trh nebo používání v členském státě nebo na jeho větší části, a dále zákony, předpisy a administrativní ustanovení členských států s výjimkou těch, jež jsou stanoveny v článku 10, zakazujících výrobu, dovoz, uvádění na trh a používání výrobku.

Technický předpis závazný de facto zahrnuje:

- zákony, předpisy a administrativní ustanovení členského státu, které se týkají buď technických specifikací nebo jiných požadavků, nebo odborných předpisů nebo pravidel postupu, které se zpětně vztahují k technickým specifikacím nebo jiným požadavkům. Vyhovění těmto požadavkům znamená předpoklad shody se závazky ukládanými výše zmíněnými zákony, předpisy a administrativními ustanoveními;

- dobrovolné dohody, v nichž je veřejný orgán smluvní stranou a které stanovují ve veřejném zájmu shodu s technickými specifikacemi či jinými požadavky, s výjimkou specifikací na konkursy veřejných zakázek;

- technické specifikace nebo jiné požadavky spojené s rozpočtovými či finančními opatřeními s dopadem na spotřebu výrobků tím, že podporují soulad s těmito technickými specifikacemi nebo jinými požadavky; nejsou zahrnuty technické specifikace nebo jiné požadavky spojené s národními systémy sociálního zabezpečení.

Pojem zahrnuje technické předpisy zavedené orgány určenými členskými státy a uvedenými na seznamu sestaveném Komisí před vstupem této Směrnice v platnost v rámci Výboru, o němž pojednává článek 5.

Stejný postup se používá při změně tohoto seznamu;

10. "návrh technického předpisu" je znění technické specifikace nebo jiného požadavku, včetně administrativních ustanovení formulovaných cílem přijmout ho jako závazný, popř. dočasně závazný technický předpis, přičemž znění je ve stadiu příprav, kdy uskutečnění podstatných úprav je ještě možné.

Tato Směrnice neplatí pro ta opatření, která členské státy pokládají za nezbytná ve smyslu Smlouvy na ochranu osob, zejména pracujících, když používají výrobky za předpokladu, že tato opatření nemají na výrobky vliv.

Článek 2

1. Komise a normalizační orgány podle příloh I a II musí být informovány o nových předmětových úkolech, které se rozhodly národní orgány podle přílohy II zařadit do svých normalizačních programů - jako zpracování normy nebo změnu normy, pokud se nejedná o identické či ekvivalentní převedení mezinárodní nebo evropské normy.

2. V informaci podle odstavce 1 se uvede zejména, zda příslušná norma:

- převádí mezinárodní normu, která nebude ekvivalentní,

- bude novou národní normou nebo

- změní národní normu.

Po konzultaci s Výborem, o němž pojednává článek 5, může Komise vydat pravidla pro jednotné předkládání takovýchto informací, včetně plánu a kritérií řídících předkládání informací za účelem usnadnění jejich hodnocení.

3. Komise si může vyžádat normalizační programy, celé nebo jejich části, o nichž byla informována. Tuto informaci může zpřístupnit členským státům formou, která umožní posouzení a porovnání různých programů.

4. Je-li to vhodné, Komise změní na základě sdělení členských států přílohu II.

5. Na základě návrhu Komise Rada rozhoduje o změně přílohy I.

Článek 3

Normalizačním orgánům podle příloh I a II a Komisi jsou na vyžádání poskytovány návrhy norem; musí být trvale informovány příslušným orgánem o všech krocích, které provedl na základě připomínek, které k návrhům byly provedeny.

Článek 4

1. Členské státy podniknou všechny nezbytné kroky, aby zajistily, že jejich normalizační orgány:

- budou sdělovat informace v souladu s články 2 a 3,

- budou publikovat návrhy norem takovým způsobem, aby připomínky mohly být obdrženy též od stran ustavených v jiných členských státech,

- udělí jiným orgánům podle přílohy II právo účastnit se pasivně nebo aktivně (vysláním pozorovatele) plánované činnosti,

- nebudou bránit tomu, aby předmět normalizace jejich pracovního programu byl projednán na evropské úrovni v souladu s pravidly určenými evropskými normalizačními orgány a nepodniknou žádný krok, jenž by mohl předpojatě ovlivnit rozhodnutí v tomto směru.

2. Členské státy se zdrží zejména jakéhokoli aktu uznání, schválení nebo používání odkazu národní normy přijaté v rozporu s články 2, 3 a 4."

Článek 5

Musí se vytvořit stálý výbor složený ze zástupců jmenovaných členskými státy, kteří si mohou přizvat ke spolupráci experty nebo poradce; předsedou musí být zástupce Komise.

Výbor vypracuje vlastní jednací řád.

Článek 6

l. Výbor se schází alespoň dvakrát ročně se zástupci normalizačních institucí uvedených v seznamu 1.

2. Komise předkládá výboru zprávu o zavádění a používání výše uvedených postupů a návrhů s cílem eliminovat existující nebo předvídatelné překážky obchodu.

3. Výbor vyjádří svůj názor na komunikování a navrhování ve smyslu odstavce 2 a může v této souvislosti navrhnout, aby Komise:

- vyzvala evropské normalizační instituce k vypracování evropské normy ve stanovené době;

- podle potřeby zajistila s cílem zabránit vzniku překážek obchodu, že příslušné členské státy nejdříve rozhodnou navzájem mezi sebou o příslušných opatřeních;

- přijala všechna příslušná opatření;

- identifikovala oblasti, v nichž je harmonizace nezbytná, a v případě, že k této situaci dojde, aby v dané oblasti provedla příslušnou harmonizaci.

4. Výbor konzultuje s Komisí:

a) před provedením jakékoli změny seznamů uvedených v příloze (odstavec 2 (1));

b) při zpracování pravidel pro kodifikované předkládání informací, jakož i plánů a kritérií pro předkládání normalizačních programů (odstavec 2, (2));

c) při rozhodování o volbě skutečného systému, kdy výměna informací prováděná podle této Směrnice má být efektivní, jakož i při případných změnách;

d) při přezkoumávání funkce systému vytvořeného podle této Směrnice (článek 11);

e) při žádostech podaných normalizačním institucím podle první odrážky odstavce 3."

5. Výbor konzultuje s Komisí každý předběžný návrh technického předpisu, který Komise obdrží.

6. Komise se zabývá na žádost svého předsedy nebo členského státu každou otázkou v souvislosti s uplatňováním této Směrnice.

7. Práce Výboru a jemu předkládané informace jsou důvěrné. Výbor a národní orgány mohou však po přijetí nutných opatření vyslechnout fyzické a právnické osoby, včetně osob v soukromém sektoru, jako znalce.

Přesto však výbor a národní úřady mohou, za předpokladu, že jsou učiněna potřebná opatření, vyslechnout stanoviska expertů, fyzických nebo právnických osob, včetně osob v soukromém sektoru.

Článek 7

1. Členské státy podniknou všechna náležitá opatření, aby zajistily, že během přípravy evropské normy podle první odrážky článku 6, odstavec 3 nebo po jejím schválení jejich normalizační orgány nepodniknou žádné kroky, které by poškodily zamýšlenou harmonizaci, a zejména že nebudou v dané oblasti publikovat žádnou novou nebo revidovanou národní normu, která by nebyla zcela v souladu s existující normou evropskou.

2. Odstavec 1 neplatí pro činnost normalizačních institucí, jež je prováděna na žádost úřadů s cílem navrhnout technické specifikace nebo normy pro určité výrobky za účelem stanovení technického předpisu pro tyto výrobky.

Členské státy sdělují Komisi podle článku 8 (1) všechny žádosti podle předchozího odstavce týkající se návrhu technických předpisů a uvádějí důvody k jejich uzákonění.

Článek 8

1. Podle článku 10 členské státy bezodkladně informují Komisi o jakémkoli návrhu technického předpisu, pokud se nejedná o pouhé převedení celého textu mezinárodní nebo evropské normy, kdy je postačující pouhá informace o příslušné normě; poskytnou rovněž Komisi vyjádření vysvětlující nezbytnost přijetí takového technického předpisu, pokud to již jasně nevyplývá z vlastního návrhu.

Je-li to vhodné a pokud tak již nebylo učiněno v předchozím sdělení, členské státy zároveň poskytnou znění základních legislativních ustanovení nebo ustanovení předpisů, jichž se to principiálně nebo přímo týká, pokud by znalost takového textu byla nezbytná k posouzení důsledků tohoto návrhu technického předpisu.

Členské státy předloží návrh opětovně v souladu s výše uvedenými podmínkami, pokud provedly změny návrhu ve smyslu podstatné úpravy rozsahu jeho působnosti, zkrácení původně předpokládaného harmonogramu jeho zavedení, doplnění specifikací nebo požadavků nebo zpřísnění požadavků.

Zejména má-li návrh omezit uvádění na trh nebo používání chemické látky, přípravku nebo výrobku na základě ochrany veřejného zdraví, ochrany spotřebitele nebo životního prostředí, předkládají členské státy rovněž buď přehled, nebo reference příslušných dat vztahujících se k dané látce, přípravku či výrobku a o známých a dostupných náhražkách, pokud jsou takové informace dostupné. Poskytnou rovněž sdělení o předpokládaných účincích opatření na zdraví veřejnosti, ochranu spotřebitele a životní prostředí spolu s analýzou rizik provedenou v souladu s obecnými principy hodnocení nebezpečnosti chemických látek podle článku 10, odstavec 4 Nařízení (EHS) č. 793/93 (*) v případě již existující látky nebo podle článku 3, odstavec 2 Směrnice 92/32/EHS (**) v případě nové látky.

Komise neprodleně notifikuje ostatním členským státům návrhy a všechny dokumenty, které jí byly zaslány; může rovněž tento návrh předložit Výboru podle článku 5 k vyjádření stanoviska a je-li to vhodné, výboru odpovědnému za danou oblast.

S ohledem na technické specifikace nebo jiné požadavky podle článku 1, odstavec 9, třetí odrážka, podrobné připomínky nebo názory Komise nebo členských států se mohou týkat pouze hledisek, která mohou být překážkou obchodu, nikoli však rozpočtového a finančního hlediska opatření.

-----------------

(*) OJ č. L84, 5.4.1993, s. 1

(**) OJ č. L154, 5.6.1992, s. 1;

------------------

2. Komise a členské státy mohou adresovat členskému státu, který předložil návrh technického předpisu, své připomínky, které tento členský stát bere na vědomí při dalším rozpracování technického předpisu.

3. Členské státy bez prodlení sdělí Komisi konečné znění technického předpisu.

4. Informace poskytované podle tohoto článku nejsou důvěrné, pokud notifikující členský stát nevyjádří takový požadavek. Každý takový požadavek musí být zdůvodněn.

V takových případech, jsou-li provedena nezbytné předběžná opatření, mohou si Komise a národní orgány vyžádat znaleckou expertizu u fyzických či právnických osob v soukromém sektoru.

5. Je-li návrh technických předpisů součástí opatření, která jsou podle jiného právního předpisu Společenství vyžadována ve stadiu návrhu k notifikaci Komisi, mohou členské státy sdělit informace ve smyslu článku 8, odstavec 1 této Směrnice podle tohoto druhého předpisu za předpokladu, že v uvedené informaci formálně vyznačí, že zahrnuje i sdělení pro účely této Směrnice.

Absence odpovědi Komise podle této Směrnice k návrhu technického předpisu nesmí poškodit žádná rozhodnutí prováděná podle jiných právních předpisů Společenství.

Článek 9

1. Členské státy odloží přijetí návrhu technického předpisu o tři měsíce od data přijetí sdělení Komisí podle článku 8, odstavec 1.

2. Členské státy odloží:

- o čtyři měsíce přijetí návrhu technického předpisu formou dobrovolné dohody ve smyslu článku 1, odst. 9, druhá odrážka,

- bez dotčení odstavců 3, 4 a 5 o šest měsíců přijetí jakéhokoli jiného návrhu technického předpisu,

od data přijetí sdělené informace Komisí podle článku 8, odstavec 1, jestliže Komise nebo jiný členský stát dodá během tří měsíců od tohoto data podrobné stanovisko v tom smyslu, že plánovaná opatření by mohla vytvořit překážky volného pohybu zboží v rámci vnitřního trhu.

Členský stát, jehož se to týká, podá Komisi zprávu o krocích, které navrhuje podniknout s ohledem na tato podrobná stanoviska. Komise podrobí tuto odpověď připomínkám.

3. Členské státy odloží přijetí návrhu technického předpisu o dvanáct měsíců od data přijetí sdělení Komisí podle článku 8, odstavec 1, jestliže během tří měsíců od tohoto data Komise oznámí svůj záměr navrhnout nebo přijmout Směrnici, nařízení nebo rozhodnutí v této záležitosti podle článku 189 Smlouvy.

4. Členské státy odloží přijetí návrhu technického předpisu o dvanáct měsíců od data přijetí sdělení Komisí podle článku 8, odstavec 1, jestliže během tří měsíců od tohoto data Komise oznámí své zjištění, že návrh technického předpisu se týká záležitosti, jež je zahrnuta v návrhu směrnice, nařízení nebo rozhodnutí předložených Radě v souladu článkem 189 Smlouvy.

5. Jestliže Rada zaujme společný postoj během režimu "standstill" podle odstavců 3 a 4, tato doba se podle článku 9, odstavec 6 prodlužuje na 18 měsíců.

6. Povinnosti vyplývající z odstavců 3, 4 a 5 zanikají:

- když Komise informuje členské státy, že již nezamýšlí navrhnout nebo vydat závazný právní předpis Společenství,

- když Komise informuje členské státy o stažení svého návrhu,

- když Komise nebo Rada přijala závazný právní předpis Společenství.

7. Odstavce 1 až 5 neplatí v těch případech, kdy z naléhavých důvodů způsobených vážnými a nepředvídatelnými okolnostmi týkajícími se ochrany veřejného zdraví, bezpečnosti, ochrany zvířat nebo rostlin je členský stát povinen připravit technický předpis ve velmi krátkém časovém prostoru, aby byl uzákoněn a zaveden okamžitě, bez možnosti předběžných konzultací. Členský stát předloží podle článku 8 informaci, ve které podá zdůvodnění naléhavosti přijatých opatření. Komise se k této informaci vyjádří co nejdříve. Podnikne náležité kroky v případech zneužití tohoto postupu. Komise informuje Evropský parlament.

Článek 10

1. Články 8 a 9 se netýkají těch zákonů, předpisů a administrativních ustanovení členských států či dobrovolných dohod, jejichž pomocí členské státy:

- plní závazné právní předpisy Společenství, výsledkem čehož je přijetí technických specifikací;

- plní závazky vyplývající z mezinárodních dohod, výsledkem čehož je přijetí společných technických specifikací ve Společenství;

- využívají bezpečnostní klauzule dané závaznými právními předpisy Společenství;

- aplikují článek 8, odstavec 1 Směrnice Rady 92/59/EHS z 29. června 1992 o všeobecné bezpečnosti výrobků (*);

- omezují se na zavedení rozhodnutí Soudního dvora Evropského společenství;

- omezují se na změnu technického předpisu ve smyslu článku 1, odstavec 9 této Směrnice, v souladu s požadavkem Komise a s ohledem na odstraňování překážek obchodu.

---

(*) OJ č. L228, 11.8.1992, s. 24

---

2. Článek 9 se netýká těch zákonů, předpisů a administrativních ustanovení členských států, které omezují výrobu v takové míře, že to neomezuje volný pohyb výrobků.

3. Článek 9, odstavec 3 až 6 se netýkají dobrovolných dohod podle článku 1, odstavec 9, druhá odrážka.

4. Článek 9 se netýká technických specifikací nebo jiných požadavků podle článku 1, odstavec 9, třetí odrážka.

Článek 11

Komise každé dva roky podává zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Hospodářskému a sociálnímu výboru o výsledcích aplikování této Směrnice. Seznamy normalizačnich prací, jimiž byly pověřeny evropské normalizační orgány podle této Směrnice, a rovněž statistika o obdržených notifikacích se publikují jednou ročně v Official Journal of the European Communities (Úřední věstník Evropských společenství).

Článek 12

Přijme-li členský stát technický předpis, musí technický předpis obsahovat odkaz na tuto Směrnici nebo musí být takovým odkazem doplněn v případě jeho oficiální publikace. Způsoby provádění odkazu si určí členské státy.

Článek 13

Tato Směrnice je určena členským státům.

Vyhotoveno v Bruselu dne 28. března 1983.

Za Radu

prezident J. Ertl