Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

Nejvyšším orgánem obou evropských normalizačních organizací je Generální shromáždění členských normalizačních orgánů. Náleží mu rozhodování ve všech zásadních záležitostech, např. přijímání nových členů a rozhodování o návrzích členských organizací.

Základním normotvorným orgánem CEN/CENELEC ustaveným Technickým výborem je technická komise (TC), s přesným názvem, oborem působnosti a jasně definovanými normalizačními úkoly. Ve své práci berou technické komise zásadně v úvahu práce ISO/IEC, které spadají do jejich oboru působnosti společně s podklady členských zemí, náměty jiných organizací a práce na příbuzných úkolech v jiných technických komisích. Technické komise mají v podstatě fungovat na bázi pracovních skupin (WG), v nutných případech mohou ustavovat subkomise.

Výchozím prvkem normalizačního procesu je výběr úkolů. CEN/CENELEC se zabývá jen přesně specifikovanými a vymezenými náměty, u nichž existuje jasná a naléhavá potřeba normalizace. Pokud se takový námět již řeší v ISO/IEC, úsilí CEN/CENELEC se soustředí na přímé využití těchto prací nebo na jejich rychlé dokončení v celosvětovém měřítku.

Návrh na zpracování evropské normy může podat každý člen CEN/CENELEC nebo jeho technický orgán, Komise Evropské unie, Sekretariát Evropského sdružení volného obchodu, mezinárodní organizace, evropské komerční, profesní, technické nebo vědecké organizace. O jeho zařazení do programu rozhoduje Technický výbor. Za základ budoucí EN nebo HD může být vzat buď vhodný dokument ISO/IEC nebo libovolný jiný dokument, který vyhovuje pravidlům zpracování evropských norem.

K takto předběžně přijatému dokumentu jako referenčnímu se uskuteční průzkum v členských zemích, aby se zjistilo, do jaké míry jsou vydané národní normy s ním harmonické a zhodnotily se vyhlídky na jeho přijetí jako EN nebo HD. Přitom se zjišťuje zájem o harmonizaci národních norem. Za dostačující se považuje, jestliže se během průzkumu pozitivně (písemně) vyjádří alespoň tři členové. Vlastní zpracování se odehrává v technických komisích opakováním, pokud je to nutné, pracovních návrhů tak dlouho, pokud se nedosáhne podstatné podpory, přednostně jednomyslné podpory. Jakmile se dosáhne tohoto stádia, dohodnutý text se zpracuje ve třech jednacích jazycích, tj. angličtině, francouzštině a němčině, dostane jednací číslo prEN, popř. prHD a rozešle se členům CEN/CENELEC k připomínkám (v šestiměsíčním termínu). Jestliže výsledky ukazují dostatečný souhlas s obsahem návrhu, zpracuje se konečný a redakčně upravený text pro schvalovací proceduru.

Schvalování konečného textu prEN a prHD se uskuteční jako oficiální hlasování členů (v dvouměsíčním termínu), které je jedním z aktů rozhodovacích a hlasovacích mechanismů.

Ve všech případech vyžadujících rozhodnutí se usiluje o dosažení jednomyslnosti. Důvodem je to, že tato rozhodnutí jsou pro členské země závazná, v rámci jejich kompetencí národního normalizačního orgánu. Obecně platí, že má-li dojít k rozhodnutí , mohou hlasovat jen členové, každý s jedním hlasem. Abstence se za hlas nepočítá. O výsledku hlasování všeobecně rozhoduje prostá většina.

Formální, to znamená konečné schvalování návrhu evropské normy, harmonizačního dokumentu nebo předběžné evropské normy je jedním z přesně specifikovaných případů, kdy nestačí pouhá většina hlasů. Výsledky hlasování se vyhodnocují podle zvláštního klíče, v němž je skupinám zemí přiřazena významnost (váha) jejich hlasů přidělením určitého počtu bodů. Ty se pak za každou zemi započítávají.

Země Významnost

Francie, Itálie, Německo, Spojené království 10

Španělsko 8

Belgie, Holandsko, Portugalsko, Řecko, Švédsko, Švýcarsko 5

Dánsko, Finsko, Irsko, Norsko, Rakousko 3

Lucembursko, Island 2

Výsledky váženého hlasování se podrobí rozboru podle určitých kritérií a podmínek stanovených Vnitřními předpisy CEN/CENELEC.

Jestliže se schválí norma CEN/CENELEC při splnění všech podmínek společně, všechny členské země jsou povinny ji zavést. Jestliže splní tyto podmínky při sčítání váženého hlasování jen členské země EU, tato povinnost se vztahuje na všechny členy EU a kladně hlasující země EFTA.