ISAP-Cesty do Evropské unie
Informační systém pro aproximaci práva
Portál ISAP > Data pro veřejnost > Cesta do Evropské unie > Úřad pro výměnu informací o technické pomoci

Databáze Cesta do Evropské unie

Detail


Odbor kompatibility
s právem EU Úřad vlády ČR
Databáze č. 16
Cesta do Evropské unie
 Cesta do Evropské unie
Svazek :5.INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRÁVA EU A SBLIŽOVÁNÍ PRÁVA S PRÁVEM EU V PŮSOBNOSTI MMR
Část :II. ÚŘAD PRO VÝMĚNU INFORMACÍ O TECHNICKÉ POMOCI
Kapitola :Úřad pro výměnu informací o technické pomoci

Text:Zřízení Úřadu pro výměnu informací o technické pomoci (Technical Assistance Information Exchange Office, zkráceně TAIEX, dále jen “Úřad”) je výsledkem dlouhodobého koncepčního přístupu EU k přidruženým zemím. Je dobré si uvědomit, že Úřad, jehož činnost dnes přináší konkrétní výsledky, vznikl na základě dlouhodobého záměru vtěleného do Přípravy přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu Unie, známé Bílé knihy Komise ES z května 1995. Právě Bílá kniha stanovila, že bude zřízen Úřad pro výměnu informací o technické pomoci, financovaný multilaterálním programem PHARE, a že bude sídlit v Bruselu a bude jej řídit Komise. Jeho proponovaným úkolem bylo zajišťovat výměnu informací a pomáhat, aby se přidruženým zemím dostávalo příslušných služeb. Přitom má jít o co nejkvalifikovanější pomoc jak od veřejného, tak i soukromého sektoru. Předpokládalo se, že pomoc, kterou bude Úřad zajišťovat, zahrne oblast komunitárního práva, jeho přínos pro vnitrostátní právo, právnické názvosloví, překlady, výcvik a výměny, včetně krátkodobých stáží v orgánech Komise a v příslušných orgánech členských států. Úřad byl nadto koncipován jako jakási “linka důvěry”, resp. jako středisko, na které se lze obracet se žádostmi o zajištění odborných poradců, využívání informačních databází a dalších služeb Úřadu. Komise rovněž deklarovala záměr zřídit databázi o pokroku, kterého země střední a východní Evropy budou postupně dosahovat při realizaci této Bílé knihy, a to zejména v těch oblastech, v nichž Úřad bude poskytovat svou pomoc. Komise proto vyzvala přidružené země, členské státy a všechny instituce, které pomoc poskytují či poskytnou, aby jí dodávali podrobné informace.

Komise se zavázala podávat o činnosti Úřadu pravidelné zprávy výborům a podvýborům pro přidružení, ustaveným na základě příslušných Evropských dohod s jednotlivými přidruženými státy. Záměrem bylo na základě zpráv o činnosti Úřadu a informací shromážděných v databázi pomoc koordinovat a monitorovat, a to s členskými státy prostřednictvím Řídícího výboru PHARE, bilaterálně s přidruženými zeměmi prostřednictvím příslušných struktur zřízených Evropskými dohodami, případně - půjde-li o otázky dotýkající se několika nebo všech přidružených zemí - v rámci strukturovaných vztahů.

Zahájení činnosti Úřadu

Úřad se sídlem v Bruselu zahájil svou činnost oficiálně dne 10. ledna 1996. Jeho základním posláním, které dostal do vínku, je pomáhat všestranně přidruženým zemím střední a východní Evropy při přípravě na jejich integraci do vnitřního trhu EU. Úřad vydává tiskový bulletin The Information Letter of the Technical Assistance Information Exchange Office. Podle prvních tří čísel uvedeného informačního bulletinu, která dosud vyšla, byla volně zpracována následující informace o dosavadní i plánované činnosti Úřadu.

Záměrem Úřadu je poskytovat komplexní služby pro představitele přidružených zemí, kteří potřebují informace, poradenství nebo pomoc ve věcech vnitřního trhu. Úřad se bude rovněž zabývat výměnou informací mezi členskými státy, službami Komise a administrativními záležitostmi přidružených zemí, aby se co nejvíc využily dané zdroje.

Země střední a východní Evropy pracují na harmonizaci svých právních řádů s právem ES s perspektivou svého plného členství v EU. V průběhu těchto prací se pochopitelně vyskytuje mnoho situací a příležitostí, při kterých jsou velmi užitečné texty, vysvětlení nebo expertizy od představitelů Komise nebo představitelů vlád členských zemí, jakožto doplněk k pomoci, kterou v současné době získávají v rámci programů PHARE zaměřených na sbližování právních předpisů. Potřebou je obvykle dostat pomoc rychle, aniž by bylo nutno procházet příliš mnoha byrokratickými procedurami, a od lidí, kteří skutečně rozumějí předpisům vnitřního trhu. V tomto směru rovněž Úřad využívá vědomostí, znalostí a informací dalších institucí a sociálních partnerů, jakož i nevládních orgánů, organizací a různých profesních sdružení. Všechny tyto subjekty mohou přispět k výslednému efektu při legislativních pracích. “Know-how” odborníků z praxe z jednotlivých členských států může být pro legislativní práce často neocenitelné.

Úřad je personálně obsazen pracovníky Komise a sídlí v prostorách, které patří Komisi. Má ovšem k dispozici pracovníky pocházející z členských států, jakož i finanční podporu z mezinárodního programu PHARE tak, aby mohl poskytovat širokou škálu odborných služeb.

Úřad je rovněž místem, kam odborníci ze zemí střední a východní Evropy mohou zajít v průběhu svého pobytu v Bruselu, aby buď sami získali informace, nebo sdělili pracovníkům Úřadu to, co považují za potřebné a užitečné. Úřad, jak již sám jeho název naznačuje, tedy slouží jako mechanismus vzájemné výměny informací, aby všechny vlády měly plnější obraz o tom, co právě probíhá v oblasti sbližování legislativy vnitřního trhu.

Služby poskytované Úřadem

Služby, které Úřad poskytuje, se často prolínají. Je to pochopitelné, neboť Úřad má zájem na tom, aby tyto služby byly co nejlepší a nejkomplexnější. Přesto je můžeme “pracovně” dělit na:

· dokumentační služby
· informační služby
· zajišťování odborníků z databáze expertů
· semináře
· studijní návštěvy
· databázové služby

Nyní se podívejme na jednotlivé druhy a typy služeb podrobněji.

Dokumentační služby znamenají především zpřístupňování dokumentace Úřadu přidruženým zemím. V počáteční fázi se Úřad soustřeďuje na informace týkající se nově přijaté legislativy vnitřního trhu. Zatím jsou textové informace zajišťovány v klasické, tj. “papírové” formě, ale počítá se s tím, že v krátké době budou poskytovány zařízeními pracujícími v režimu on-line. Úřad má rezervu na vybavení malé knihovny, která bude k dispozici představitelům Komise, členských států a přidružených zemí. Použití dokumentačních služeb však nebude přístupné ostatním orgánům nebo soukromým osobám, které mohou využívat dosavadních informačních služeb Komise.

Tyto služby zahrnují především pravidelné měsíční zasílání přidruženým zemím nových předpisů o vnitřním trhu, návrhů Komise a informací o její činnosti, pomoc při přípravě materiálů na konference, publikace a bulletiny, vydávané pro přípravu výroční zprávy ve spolupráci s dalšími týmy Úřadu aj.

Informační služby znamenají práci s informacemi o zavádění acquis communautaire přidruženými zeměmi. Těžiště se soustřeďuje na vyřizování speciálních dotazů (této problematice je věnována zvláštní pasáž - viz dále).

Zajišťování odborníků z databáze expertů znamená využívání těch odborníků, kteří pracují v Komisi, u vlád členských států, jakož i ve veřejných a profesních organizacích. Může jít pochopitelně i o bývalé pracovníky takových institucí. To neplatí pro soukromé osoby a firmy, neboť jejich služby jsou v současné době poskytovány v rámci současných programů PHARE.

Semináře mezinárodního charakteru (tím se rozumí semináře pro alespoň tři země) se mohou konat v Bruselu, v určitém členském státu nebo v jedné z přidružených zemí. Mají být organizovány spíše ve formě “praktického cvičení” než ve formě “přednášky”, přičemž účastníci obdrží předem příslušné podklady. Semináře mají být vedeny odborníky z Komise a členských států se specializací na konkrétní zaměření. Předpokládaná témata pro rok 1996 zahrnují problematiku vzájemného uznávání odborných kvalifikací, praní špinavých peněz, sociální záležitosti a otázky dopravy.

Studijní návštěvy pro představitele přidružených zemí mohou být organizovány jako návštěvy Úřadu, Komise nebo úřadu vlády členského státu. Cílem je umožnit vyslaným představitelům získat hlubší představu a přehled o činnosti při přípravě a realizaci legislativních předpisů a dalších opatření EU v těch oblastech, v nichž působí u vlád svých států. Studijní návštěvy u Komise jsou určeny především úředníkům přidružených zemí, kteří se zabývají legislativou vnitřního trhu. Mají tím získat lepší možnost seznámit se specifickými opatřeními v oblastech, jimiž se zabývá Bílá kniha. Během krátkodobého pobytu v Bruselu (1 den až 1 týden) má dotyčný úředník možnost diskutovat o konkrétních problémech s pracovníky příslušných útvarů Komise. Pro tyto studijní návštěvy je předepsán formální postup. Žádající úředník musí nejprve vyplnit formulář přihlášky. Je důležité, aby informace o předmětu zájmu byly uvedeny co nejpřesněji. Nestačí uvést pouze jednu z 23 oblastí Bílé knihy nebo některou z jejích částí, ale pokud možno uvést konkrétní předpis nebo opatření EU. Po souhlasu vysílající instituce má být přihláška doručena Úřadu, který poté zajistí konkrétní konzultace s příslušnými útvary Komise. Úřad se o vyslaného úředníka stará během jeho pobytu v Bruselu, poskytuje mu informační a další potřebné služby.

Databázové služby spočívají ve vytvoření a využívání dvou databází. První databáze má poskytovat přehled o tom, pro koho byla použita nebo je plánována technická pomoc, což tvoří spojení s databází expertů, kteří mohou navštívit přidružené země, aby jim pomohli s konkrétními problémy. Účelem druhé databáze je sledovat pokrok, jehož budou dosahovat přidružené země při implementaci předpisů vnitřního trhu.

Představitelé Úřadu

Pro práci v Úřadu na plný úvazek byli zpočátku vybráni pracovníci z pěti různých Generálních ředitelství Komise (dále jen “DG”), a to DG IA, DG III, DG VI, DG XV a DG XXI. Kromě toho je využíváno kontaktních pracovníků v dalších útvarech Komise.

Z pracovníků Úřadu na plný úvazek má každý odpovědnost za dvě oblasti. Jednak zajišťuje konkrétní službu poskytovanou Úřadem a jednak je určen pro stálou spolupráci a informační výměnu s jednou nebo dvěma přidruženými zeměmi.

Hlavní představitelkou Úřadu je Bridget Czarnota (DG XV).

Jejím zástupcem je Peter Kalbe z DG IA.

Další vedení Úřadu tvoří:

· Durante Rapacciuolo (DG III) - má na starosti databázi expertů a je současně představitelem pro Českou republiku a Slovinsko
· Christiane Krishbaum (DG XV) - má na starosti studijní návštěvy a současně je představitelem pro Slovensko
· Cathal O’Conaill (DG XV) - má na starosti dokumentační služby a je současně představitelem pro Estonsko a Rumunsko
· Heinz Koller (DG XV) - má na starosti semináře a je současně představitelem pro Polsko
· Charlotte Pricoupenko (DG XXI) - má na starosti informační služby a je současně představitelem pro Bulharsko a Litvu
· Steven Darling (DG VI) - má na starosti dokumentační služby a je současně představitelem pro Maďarsko a Lotyšsko

Očekává se, že k představitelům Úřadu určeným pro jednotlivé přidružené země přibudou v průběhu roku 1996 další tři národní experti. Kromě těchto pracovníků Komise a samostatných národních expertů bude v Úřadu působit ještě určitý počet pracovníků, kteří budou poskytovat služby technické podpory, budou vyřizovat cestovní záležitosti, zpracovávat data a provádět údržbu databází.

Informační služby

Podívejme se nyní blíže na informační služby, které má na starosti Charlotte Pricoupenko. Jde o dotazy a informace uskutečňované osobními a písemnými kontakty, prostřednictvím faxu, telefonu aj. Nejčastěji se takové dotazy týkají určitých předpisů nebo procedur, a to nejen EU, ale i členských států. Rozsah práce spojený s uspokojivou nebo dokonce vyčerpávající odpovědí je často obrovský. Někdy je přitom nutné zkoumat mezinárodní závazky, předpisy a opatření EU, jejich realizaci členskými státy a někdy dokonce i soudní rozhodnutí a nápravná opatření. Někdy se dotaz “průřezově” týká několika oblastí - např. hospodářské soutěže, veřejných služeb a dopravy apod.

Při vyřizování dotazů využívají pracovníci oddělení informačních služeb kromě vlastních vědomostí také zkušeností a vědomostí ostatních pracovníků Úřadu, respektive i dalších kontaktních pracovníků Úřadu v různých DG. Snaží se přitom seskupovat dotazy na stejná témata, aby se minimalizovala časová a kapacitní náročnost a naopak zvyšovala pracovní efektivita při vyřizování dotazů.

Velmi často konečným výsledkem dotazu není pouhý dopis poskytující radu, nýbrž zaslání potřebných dokumentů, zajištění expertízy dalšího útvaru, vyslání experta z členského státu na informační návštěvu příslušné země nebo naopak návštěva Bruselu, kde je možné záležitost projednat do větší hloubky. V případě, že se dotaz evidentně netýká poslání a úkolů Úřadu, směrují ho pracovníci Úřadu na jiné informační služby Komise, další agentury aj. Je samozřejmé, že pracovníci konzultovaných útvarů by měli být informováni o tom, jaké informace byly s jejich přispěním poskytnuty.

Úřad a Česká republika

V předchozích pasážích jsme uvedli přehled o nejrůznějších službách poskytovaných Úřadem. Je zřejmé, že záleží také a především na tom, jak účinně příslušné instituce v České republice a jejich pracovníci dokáží využívat informací a služeb Úřadu k zajišťování úkolů spojených s přijetím České republiky za řádného člena EU.

V názvu Úřadu je záměrně užito výrazu “výměna informací”. To znamená, že informační toky nemusí či dokonce nemají být jednostranné, tj. směřovat pouze z Úřadu k subjektům přidružených zemí. K tomu je možné uvést jeden příklad. Dne 12. ledna 1996 se v Praze konalo jednání představitelů Úřadu v čele s paní Bridget Czarnotou se členy Pracovní skupiny pro aproximaci práva, Pracovní skupiny pro průmyslové normy a posuzování shody a představiteli Delegace Komise ES v Praze. Na závěr jednání, které se mimochodem uskutečnilo již dva dny po oficiálním zahájení činnosti Úřadu v Bruselu, si delegace Úřadu prohlédla zařízení pro meziresortní on-line Informační systém pro aproximaci práva, instalovaný a provozovaný samostatným oddělením kompatibility Úřadu pro legislativu a veřejnou správu v Praze. Delegace Úřadu z Bruselu v čele s paní Czarnotou velmi ocenila předvedený Informační systém pro aproximaci práva (podrobně o něm píšeme v jiné části této publikace) s tím, že jej “hodlá doporučit ostatním asociovaným zemím, neboť je pro potřeby úřadu ideální.” Velmi intenzívní zájem o využití ISAP projevilo Slovensko, vážný zájem Polsko a Maďarsko. Uvažuje se také o vzájemném propojení s Úřadem v Bruselu.

2024 Úřad vlády ČR | O přístupnosti