Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

Cílem, který sledovali jeho tehdejší předkladatelé - ministerstvo životního prostředí, ministerstvo zemědělství a ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj - byla celková rehabilitace venkova, jehož význam pro celkovou hospodářskou prosperitu a pro ochranu přírody a kultivaci krajiny byl v minulém období podceněn. Venkov byl neblaze poznamenán administrativně - byrokratickým uplatňováním střediskové soustavy osídlení, spojeným s násilnou integrací malých sídel, ztrátou jejich identity a iniciativy a dalšími průvodními negativními vlivy.

V počátečním období, v letech 1991-93, narážela realizace Programu obnovy vesnice na řadu překážek - především se nepodařilo vyčlenit na jeho podporu finanční zdroje státního rozpočtu. Realizaci Programu brzdila i skutečnost, že Program nebyl v roce 1991 schválen formou usnesení vlády (z jednání vlády byl pořízen jen záznam), a byl orgány státní správy vnímán jako nezávazné doporučení pro jejich činnost. V této etapě představoval Program zejména metodický návod pro samosprávné orgány k přípravě obnovy a rozvoje malých obcí. I v této nepříznivé situaci se však k němu postupně hlásila řada obcí.

Pozitivní zlom nastal v roce 1994, kdy se z iniciativy poslanců Parlamentu ČR podařilo prosadit v kapitole Všeobecné pokladní správy státního rozpočtu prvních 100 mil. Kč na podporu Programu. V následných letech se pak jednalo postupně o částky 220, 202, 250 mil. Kč, v roce 1998 s podporou prostředků Pozemkového fondu již o 1/2 miliardy Kč.

Neblahý vliv na uskutečňování Programu mělo časté převádění a kombinace kompetencí mezi jednotlivými ministerstvy - původně z Ministerstva životního prostředí na Ministerstvo hospodářství a následně na Ministerstvo zemědělství. I když se jedná o problematiku výsostně nadresortní, ukázalo se, že garantem Programu má být trvale jedno ministerstvo.

To potvrdila i praxe posledních let, kdy po parlamentních volbách v roce 1996 byla na základě kompetenčního zákona svěřena garance za Program nově konstituovanému Ministerstvu pro místní rozvoj. V souvislosti s tím byly také od roku 1997 převedeny finanční prostředky na podporu Programu přímo do rozpočtové kapitoly tohoto ministerstva.

V roce 1997 byly dotační tituly, dosud orientované jen na podporu realizačních akcí místních programů jednotlivých obcí, rozšířeny o podporu vzdělávání a poradenství a v roce 1998 i o podporu tzv. integrovaných projektů venkovských mikroregionů. Oba tyto dotační tituly se týkají venkovských mikroregionů, tedy úrovně o stupeň vyšší než obcí resp. sídel jako základních jednotek sídelní struktury, na něž byla dosud výhradně podpora směrována.

Venkovský mikroregion není v tomto kontextu chápán jako administrativně vymezená územní jednotka, ale jako dobrovolné sdružení obcí, které usilují o společné - a tím i racionální a efektivní - řešení problémů, které územně či věcně překračují administrativní hranice jednotlivých obcí.

V letošním roce byl také ustaven v rámci Programu dotační titul na podporu řešení infrastruktury obcí formou dotací úroků z úvěrů.

V současné době je k Programu přihlášeno více než 3000 obcí a z toho cca 1500 obcí svoje programy realizuje a splňuje podmínky pro poskytnutí dotace. Od roku 1994 bylo ze státního rozpočtu na dotacích uvolněno 1,2 mld. Kč, přičemž vlastní podíl obcí na dotovaných akcích, který je procentuálně předepsán pro jednotlivé dotační tituly a typy akcí, činil více než cca 2 mld. Kč. Program tedy aktivoval dílo v hodnotě přes 3 mld. Kč. Bylo přijato více než 12 tisíc žádostí o dotace, z nichž více než polovina byla uspokojena. To ukazuje, že se Program přes nepříznivé podmínky v počátečním období stal účinným nástrojem státní pomoci venkovu.

Program obnovy venkova je postupně přizpůsobován regionální a venkovské politice Evropské unie. Nejvýznamnější je z tohoto pohledu podpora venkovských mikroregionů. Tímto směrem bude především zaměřena podpora Programu z prostředků Programu přeshraniční spolupráce Phare CBC, v jehož rámci bude v příštím roce uvolněno cca 120 mil Kč. (3,7 mil ECU) pro příhraniční území s Německem a Rakouskem. Zatímco většina akcí je dosud podporována do 50% nákladů, v případě kofinancování s Phare CBC by podíl Phare u těchto typů projektů činil 49%, z prostředků českého Programu obnovy venkova by byl uhrazen podíl do 30% a obce by hradily 21%. Zkušenost s uplatňováním programu Phare CBC by měla připravit obce i na přijímání dotací z dalších fondů EU.

V přípravném období vstupu ČR do EU bude rozhodující Program SAPARD, který má být uplatňován od r. 2000. Obsahově je tento program širší - je obdobou programového cíle 5b Evropské unie k rozvoji venkova a obnově vesnice a zahrnuje i opatření pro rozvoj zemědělství. Právě integrované projekty umožňují - především při zpracování koncepčních rozvojových dokumentů, ale v omezené míře i např. v podpoře rozvoje cestovního ruchu, marketingu venkovských výrobků, při budování cyklostezek atp. - rozšířit již v příštím roce podporu státu i v rámci Programu obnovy venkova.

Nová verze přejímá podstatné části původního Programu a ve stručnější podobě ho přizpůsobuje novým podmínkám. Podstatným důvodem novelizace Programu je vřazení problematiky obnovy a rozvoje venkova do kontextu regionální politiky České republiky i regionální a strukturální politiky EU.

V této souvislosti je na místě uvést, že původní Program byl založen na podpoře vlastní iniciativy obcí a že tento princip zůstává zachován i v Programu novelizovaném. V souvislosti s uplatňováním regionální politiky státu bude posilována podpora na úrovni mikroregionů oproti úrovni jednotlivých obcí, a řešení uplatňování územních i věcných priorit. Ty bude možné konkretizovat především v závislosti na postupu přípravy programu SAPARD resp. Plánu rozvoje venkova České republiky do roku 2006, který bude připraven v prvním pololetí příštího roku.

Usnesením o schválením Programu obnovy venkova potvrdila vláda politickou vůli podporovat rehabilitaci venkova a tím i vytvořit potřebné výchozí podmínky pro rozpracování problematiky venkova ve smyslu principů regionální a strukturální politiky EU, včetně praktického dopadu v možnosti čerpání dotací např. z programu SAPARD a posléze ze strukturálních fondů EU.