Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

Česká republika podala žádost o vstup do Evropské unie dne 23.1. 1996. Tento akt je projevem politické vůle účastnit se evropské integrace a tímto se účastnit procesu politické a hospodářské integrace evropských států do Evropské Unie.
Následně Evropská komise (EK) zaslala ČR dotazník, který byl odpovědně vyplněn a odevzdán EK k posouzení. Výsledný posudek Evropské komise na ČR byl zveřejněn 16. července 1997 spolu s posudky na všechny přidružené země střední a východní Evropy. Posudek, který má pouze doporučovací charakter, reaguje na kritéria členství stanovená na zasedání Evropské rady v Kodani v červnu 1993. Zároveň doporučila EK zařadit Českou republiku mezi kandidátské země na jednání o přístupu do EU.


Tím došlo na straně EU k pozitivnímu přijetí snahy všech zemí střední a východní Evropy začlenit se do evropských struktur. Vrcholný summit Evropské rady v Lucemburku konaný ve dnech 12. - 13. prosince 1997 dal pozitivní odpověď na otázku budoucího rozšíření EU o země střední a východní Evropy. Bylo rozhodnuto, že jednání o přístupu do EU budou zahájena 30. března 1998 se všemi deseti kandidátskými zeměmi střední a východní Evropy a s Kyprem společně. Právním základem vstupu nových členů je článek “O” Smlouvy o Evropské unii.
Následně dojde k rozdělení kandidátských států do dvou skupin dle jejich připravenosti pro jednání o členství. V dubnu 1998 budou zahájena individuální jednání s ČR, Maďarskem, Polskem, Slovinskem, Estonskem a Kyprem, která se soustředí na podmínky přijetí a úpravy přijímacích smluv. Paralelně proběhne analytická prověrka zavádění legislativy ES také s ostatními kandidáty.
Evropská integrace probíhá již od počátku 50. let 20. století ve smyslu tvorby nadnárodního společenství států Evropy. Prvotním smyslem Evropských společenství bylo zajistit spolupráci evropských států v oblasti ekonomické. V pozadí této integrace však už od počátku byla snaha uspořádat dění v Evropě tak, aby se zabránilo dalším válečným konfliktům, tedy cíle ryze politické a mírové.

Proces integrace je trvalý a nezvratný a je nadějí pro celou Evropu a v širším smyslu i pro celé mezinárodní společenství. Je důležité si uvědomit, že přes ekonomické základy evropské integrace, má tato význam pro šíření a zabezpečování demokracie, právního státu a ochrany lidských práv v Evropě. Evropská integrace má svůj právní rámec daný mezinárodními smlouvami uzavřenými mezi příslušnými státy Evropy. Tyto mezinárodní smlouvy zakládají specifická společenství, jejich vlastní orgány a vlastní právní řád. Základní charakteristikou těchto smluv je, že členské státy přenesly na vytvořená společenství část své suverenity v mezích svěřených pravomocí, a to vše na základě mezinárodní smlouvy.

Každý stát je suverénem na svém území a nad svým obyvatelstvem, svoji moc projevuje ve formě vlastního právního řádu, který reguluje právní vztahy na daném státním území. Právní řád každého státu je zastřešen ústavou, zákonem nejvyšší právní síly, který upravuje základní organizaci státní moci, základní hodnoty a principy státu a lidská práva jeho obyvatel. Tato koncepce suverénního státu v dnešním právním klimatu v souvislosti s rozvojem a zvyšujícím se významem mezinárodního práva už neobstojí. Přenesení suverenity státu na nadnárodní orgány je zásadním zásahem do výsostných (suverénních) práv státu a tím i do jeho ústavy. Vzhledem k tomu, že ústavy jednotlivých členských států se liší co do formy i obsahu, vypořádal se každý stát v průběhu postupné integrace s touto otázkou výrazně po svém. Také sama Evropská společenství si vytvořila určitý právní mechanismus, jak řešit poměr práva ES a národních právních řádů a jak řešit i konflikty z tohoto poměru plynoucí.

Pro Českou republiku a její integrační proces je významné sledovat postup ES na straně jedné a postup členských států na straně druhé. Výsledné poznatky můžeme, s přihlédnutím k naší současné politické, ekonomické a sociální situaci, aplikovat při postupném začleňování ČR do EU. Prvním krokem tohoto procesu je Evropská dohoda zakládající přidružení mezi ČR a ES a jejich členskými státy, která založila tzv. asociační vztah mezi jednotlivými subjekty této smlouvy. Dnes je ČR na prahu kroku druhého, kterým bude přijetí za člena EU.