Databáze Cesta do Evropské unie
Detail
s právem EU Úřad vlády ČR
Cesta do Evropské unie
Cesta do Evropské unie | |
---|---|
Svazek : | 14. INTEGRAČNÍ AKTIVITY |
Část : | IV. INTEGRAČNÍ AKTIVITY MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ |
Kapitola : | C. Příprava na využívání strukturálních fondů |
Regionální orgány jako významní partneři při tvorbě těchto programů však zatím reálně neexistují a jejich roli dočasně supluje na jedné straně centrum, na straně druhé okresní úřady a obce. Potřebnou institucionální úrovní pro úspěšnou regionální politiku a tedy i pro využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU je vytvoření vyšších územních samosprávných celků, kompetenčně a ekonomicky vybavených k odpovědnosti za svůj územní rozvoj. Parlament ČR koncem roku v obou svých komorách ústavní zákon o vzniku VÚSC (krajů) sice přijal, ale při jeho uvedení do života bude nutné přijmout více než deset souvisejících zákonů. Podle harmonogramu uvedeného v příloze k usnesení vlády ČR ze dne 23. března 1998 č. 202 k návrhu dalšího postupu vlády v reformě veřejné správy mají být zpracovány tyto zákony: v resortu Ministerstva vnitra zákon o volbách do zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků, zákon o obcích (obecní zřízení), zákon o hlavním městě Praze, zákon o okresních úřadech, zákon o působnosti a orgánech vyšších územních samosprávných celků, zákon o správním řízení (správní řád), v resortu Ministerstva financí zákon o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky a jinými peněžními prostředky České republiky a o rozpočtovém určení výnosu daní, zákon o obecních daních, zákon o přechodu některých věcí z majetku České republiky do majetku vyšších územních samosprávných celků, zákon o pravidlech hospodaření s prostředky územních samospráv, zákon o hospodaření s majetkem územních samospráv. Pro úplnost dodejme, že harmonogram v této souvislosti předpokládá také přístup České republiky k Evropské chartě místní samosprávy a k Evropské rámcové úmluvě o přeshraniční spolupráci mezi územními orgány.
S naším vstupem do EU souvisí i nutnost přizpůsobit se standardům EU i v oblasti územní statistiky. Jedním z kroků je přejít na systém nomenklaturních jednotek územní statistiky, nazývaný francouzskou zkratkou NUTS (Nomenclature des unités territoriales statistique). Tyto jednotky slouží statistickým účelům, ale jsou určující např. i pro regionální rozvojové akce a jejich případné subvence ze strukturálních fondů EU, do nichž přispívají všechny členské státy. V budoucnu se stanou základem pro Evropu regionů po postupném snižování významu mezistátních hranic, kdy se regiony stanou také subjekty v jednáních s dalšími regiony i mezi jednotlivými státy o obchodu, cestovním ruchu, vědě, školství, zdravotnictví, dopravě, životním prostředí aj. V EU platí, že jednotlivým stupňům NUTS odpovídá územně správní členění států. Každý stupeň je vymezen určitou velikostí, která se měří počtem obyvatel a rozlohou území. Každý stát je klasifikován na úrovni NUTS 0, přičemž jeho územní jednotky se zařazují do pěti úrovní. Např. NUTS 1 mívají několik miliónů obyvatel, což např. v Německu představují jednotlivé spolkové země. Orgány EU pokládají 14 krajů, zřízených v ČR ústavním zákonem z prosince 1997, za NUTS 3, nynější okresy odpovídají NUTS 4 a obce NUTS 5. Subvence EU směřují převážně do regionů velikosti NUTS 2, které však ČR nemá (odpovídající počet by byl 5 - 6). Z tohoto důvodu bude pravděpodobně zapotřebí vytvořit několik skupin VÚSC, bez politického a správního významu, avšak na základě fungujících regionálních vazeb a velikostně se co nejvíc blížících obvyklému průměru EU.
Dořešit bude také třeba otázku spolufinancování (kofinancování) regionálních programů nejen na úrovni regionálních subjektů, ale také na úrovni státního rozpočtu. I když princip adicionality (doplňkovosti) uplatňovaný v EU vychází ze zásady, že finanční prostředky státu nejsou většinovým, ale pouze doplňkovým zdrojem, který přispívá k podpoře aktivit vznikajících v regionech, přece jen půjde o to, vyčlenit na využívání strukturálních fondů EU dostatečné prostředky. Zjednodušeně řečeno, čím více si budeme schopni “připlatit”, o to (a ještě mnohem více) budeme moci ze strukturálních fondů získat. Určitý problém je také v tom, že státní rozpočet ČR je nyní sestavován pouze na období jednoho roku a bude jej proto zřejmě třeba doplnit o institut dlouhodobého rozpočtového výhledu. Ten je v EU, pokud jde o strukturální fondy, sedmiletý.