Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

Tři Evropská společenství byla založena třemi oddělenými smlouvami. Vzájemná oddělenost a samostatnost těchto smluv nebyla dosud dotčena nebo zpochybněna jejich následnými změnami, zejména Jednotným evropským aktem a Smlouvou o Evropské unii.

Evropská společenství byla zřízena těmito smlouvami:
· Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) - Pařížská smlouva: uzavřena 18. dubna 1951, platnosti nabyla 23. července 1952.
· Smlouva o založení Evropského společenství atomové energie (ESAE) - Římská smlouva: uzavřena 25. března 1957, platnosti nabyla 1. ledna 1958.
· Smlouva o založení Evropského společenství (ES), původně Evropského hospodářského společenství (EHS) - Římská smlouva: uzavřena 25. března 1957, platnosti nabyla 1. ledna 1958.

Smlouvy o založení Evropských společenství byly několikrát změněny nebo doplněny. Ponecháme-li stranou smlouvy o přístupu nových členských států a s nimi spojené právní akty, smlouvy o založení Evropských společenství změnily a doplnily zejména:
· Dohoda o společných orgánech Evropských společenství (25. 3. 1957),
· Smlouva o zřízení společné Rady a společné komise Evropských společenství (8. 4. 1965),
· Jednotný evropský akt (17. a 28.2. 1986),
· Smlouva o Evropské unii (7.2.1992).

Pokud jde o oblast primárního práva je rozhodným dokumentem Smlouva o založení Evropských společenství ve znění Smlouvy o Evropské unii (Maastrichtské smlouvy) a později jím bude i znění, které je výsledkem amsterodamského jednání mezivládní konference v červnu 1997.

Dále uvádíme vybraná ustanovení Smlouvy o založení Evropských společenství ve znění Smlouvy o Evropské unii (Maastrichtské smlouvy)** OJ č. C 224, 31.8.1992

, která mají vztah k působnosti Ministerstva pro místní rozvoj, a u kterých je třeba předpokládat, že po zániku Evropské dohody a vstupu ČR do EU budou naplňována. Části textu se vztahem k působnosti Ministerstva pro místní rozvoj jsou zdůrazněny. Vzhledem k rozsahu této publikace neuvádíme u některých článků jejich plný text, ale pouze jejich čísla a začlenění ve Smlouvě. Jde o články, které upravují zejména otázky podnikání a mají vztah k oblasti regionální podpory podnikání.

Pro studium plného znění této Smlouvy doporučujeme např. lit 2, nebo lit. 3.

Smlouva o založení Evropských společenství

ve znění Smlouvy o Evropské unii (Maastrichtské smlouvy)

ČÁST PRVNÍ - ZÁSADY

Článek 1

Touto smlouvou zakládají vysoké smluvní strany mezi sebou Evropské společenství.

Článek 2

Úkolem Společenství je vytvoření společného trhu a hospodářské a měnové unie a prováděním společných politik nebo činností uvedených v článku 3 a 3a, podporovat harmonický a vyvážený rozvoj hospodářských činností ve Společenství, trvalý a neinflační hospodářský růst respektující životní prostředí, vysoký stupeň konvergence ekonomické výkonnosti, vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, zvyšování životní úrovně a kvality života, hospodářskou a sociální soudržnost a solidaritu mezi členskými státy.

Článek 3

Činnosti Společenství, zaměřené ke splnění cílů vymezených v předešlém článku, zahrnují za podmínek a v časovém sledu stanoveném touto smlouvou:
a) odstranění cel a kvantitativních omezení dovozu a vývozu zboží mezi členskými státy, jakož i všech ostatních opatření s rovnocenným účinkem,
b) společnou obchodní politiku,
c) vnitřní trh, charakterizovaný zrušením překážek volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu mezi členskými státy,
d) opatření týkající se vstupu a pohybu osob na vnitřním trhu podle článku 100c,
e) společnou politiku v oblasti zemědělství a rybolovu,
f) společnou politiku v oblasti dopravy,
g) systém zajišťující, aby na vnitřním trhu nebyla narušována soutěž,
h) sbližování právních předpisů členských států v míře nutné pro náležité fungování společného trhu,
i) politiku v sociální oblasti, zahrnující Evropský sociální fond,
j) posilování hospodářské a sociální soudržnosti,
k) politiku v oblasti životního prostředí,
l) posilování konkurenceschopnosti průmyslu Společenství,
m) podporu výzkumu a technologického rozvoje,
n) podporu zřizování a rozvíjení transevropských sítí,
o) příspěvek k dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví,
p) příspěvek ke kvalitě vzdělání a výchovy a k rozkvětu kultur členských států,
q) politiku v oblasti rozvojové spolupráce,
r) přidružení zámořských zemí a území za účelem zvýšení obchodu a společné podpory hospodářského a sociálního rozvoje,
s) příspěvek k posílení ochrany spotřebitele,
t) opatření v oblasti energie, civilní obrany a turistiky.

Článek 4

1. Úkoly svěřené Společenství uskutečňují:

Evropský parlament

Rada,

Komise,

Soudní dvůr,

Účetní dvůr.

Každý orgán jedná v mezích pravomocí, svěřených mu touto smlouvou.

2. Radě a Komisi napomáhá Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů s poradní funkcí.

Článek 4a

Evropský systém ústředních bank (dále jen “ESÚB”) a Evropská ústřední banka (dále jen “EÚB”) budou ustaveny v souladu s postupy stanovenými v této Smlouvě; jednají v mezích pravomocí svěřených jim touto smlouvou a Statutem ESÚB a EÚB (dále jen “Statut ESÚB”), připojeným k této smlouvě.

Článek 4b

Ustavuje se Evropská investiční banka, která jedná v mezích pravomocí svěřených jí touto smlouvou a Statutem připojeným k této smlouvě.

Článek 5

Členské státy učiní veškerá vhodná opatření obecná i zvláštní opatření k plnění závazků, které vyplývají z této smlouvy nebo jsou důsledkem činnosti orgánů Společenství. Usnadňují mu plnění jeho úkolů.

Zdrží se jakýchkoli opatření, jež by mohla ohrozit uskutečnění cílů této smlouvy.

Článek 7a

Společenství v souladu s ustanoveními v tomto článku a v článcích 7b, 7c, 28, 57 odst. 2, 59, 70 odst. 1, 84, 99, 100a a 100b a aniž by tím byla dotčena ostatní ustanovení této smlouvy přijme opatření s cílem postupně vytvořit vnitřní trh během období, které končí 31. prosince 1992.

Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, ve kterém je v souladu s ustanoveními této smlouvy zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu.

Část druhá - občanství Unie

článek 9

ČÁST TŘETÍ - Politiky Společenství

Hlava I - volný pohyb zbož

Kapitola 1 - Celní unie

Kapitola 2 - Odstraňování kvantitativních omezení mezi členskými státy

Článek 30

Kvantitativní omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou mezi členskými státy zakázána, pokud není dále ustanoveno jinak.

Článek 36

Ustanovení článků 30 až 34 nevylučují zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu odůvodněné veřejnou mravností, veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností, ochranou zdraví a života lidí a zvířat, ochranou rostlin, ochranou národních kulturních statků, jež mají uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví. Tyto zákazy nebo omezení nesmějí však sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy.

Hlava II - Zemědělství

Článek 39

1. Cílem společné zemědělské politiky je:
a) zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimální využití výrobních činitelů, zejména pracovní síly,
b) zajistit tak odpovídající životní úroveň zemědělské komunity, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob pracujících v zemědělství,
c) stabilizovat trhy,
d) zajistit plynulé zásobování,
e) zajistit dodávky spotřebitelům za rozumné ceny.

2. Při vypracovávání společné zemědělské politiky a zvláštních metod pro její zavádění se bude přihlížet:
a) k zvláštní povaze zemědělské činnosti, vyplývající ze sociální struktury v zemědělství a ze strukturálních a přírodních rozdílů mezi různými zemědělskými oblastmi,
b) k nutnosti provádět vhodná přizpůsobení postupně,
c) ke skutečnosti, že v členských státech zemědělství představuje odvětví, které je těsně spjato s celým hospodářstvím.

Hlava III - Volný pohyb osob, služeb a kapitálu

Kapitola 1 - Pracovníci

Článek 49

Při vstupu této smlouvy v platnost Rada vydá postupem podle článku 189b a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem směrnice nebo nařízení vymezující opatření potřebná k postupnému zavedení volného pohybu pracovníků tak, jak je definován v článku 48, a to zejména:
a) zajištěním úzké spolupráce mezi národními úřady práce,
b) postupným a systematickým odstraňováním těch administrativních postupů a praktik, jakož i lhůt stanovených pro přístup pracovníků k volným pracovním místům, vyplývajících buď z vnitrostátních právních předpisů, nebo z dříve uzavřených dohod mezi členskými státy, jejichž zachování by bylo překážkou liberalizace pohybu pracovníků,
c) postupným a systematickým odstraňováním všech lhůt a jiných omezení stanovených vnitrostátními předpisy nebo dohodami dříve uzavřených mezi členskými státy, které vytvářejí pro příslušníky jiných členských států jiné podmínky svobodné volby pracovního místa než pro příslušníky vlastní,
d) vytvořením vhodného mechanismu, který by umožňoval propojení mezi nabídkou a poptávkou na trhu pracovních sil a usnadňoval jejich vyrovnávání způsobem, který by vylučoval vážné ohrožení životní úrovně a zaměstnanosti v různých regionech a odvětvích průmyslu.

Kapitola 2 - Právo podnikání

články 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58

Kapitola 3 - Služby

Kapitola 4 - Kapitál a platy

Článek 68

1. V otázkách upravovaných v této kapitole budou členské státy co nejliberálněji udělovat devizová povolení, pokud budou po vstupu této smlouvy v platnost ještě nutná.

2. Uplatňuje-li členský stát na pohyby kapitálu, které byly v souladu s ustanoveními této kapitoly liberalizovány, svá vnitrostátní pravidla upravující kapitálový trh a úvěrový systém, činí tak bez jakékoli diskriminace.

3. Půjčky určené k přímému nebo nepřímému financování členského státu nebo jeho územních orgánů smějí být poskytovány nebo umísťovány v jiných členských státech, pokud se na tom příslušné státy dohodly. Toto ustanovení nebrání použití článku 22 Protokolu o Statutu Evropské investiční banky.

Hlava IV - Doprava

Článek 80

1. Počínaje druhou etapou je v dopravě uvnitř Společenství zakázáno uplatňovat takové ceny a podmínky, uložené členským státem, které jakýmkoli způsobem podporují nebo chrání jeden nebo několik určitých podniků nebo průmyslových odvětví, ledaže k tomu dá svolení Komise.

2. Komise prozkoumá z vlastní iniciativy nebo na žádost některého členského státu ceny a podmínky uvedené v odstavci 1, přihlédne na straně jedné zejména k požadavkům náležité regionální hospodářské politiky, k potřebám nerozvinutých oblastí a k problémům oblastí vážně postižených politickými okolnostmi a na straně druhé k účinkům těchto cen a podmínek na soutěž mezi různými způsoby dopravy.

Komise po konzultaci s každým příslušným členským státem vydá potřebná rozhodnutí.

3. Zákaz uvedený v odstavci 1 se netýká tarifů zavedených k udržení soutěžní schopnosti.

Hlava V - Společná pravidla pro soutěž, daně a sbližování právních předpisů

Kapitola 1 - Pravidla soutěže,

Oddíl 1 Pravidla platná pro podniky

články 85 86

Oddíl 2 Dumping

Oddíl 3 Podpory poskytované státy

článek 92

Kapitola 2 - Daňová ustanovení

Kapitola 3 - Sbližování právních předpisů

Článek 100

Rada vydává jednomyslně na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem směrnice ke sblížení těch zákonů a jiných předpisů členských států, které mají přímý vliv na vytváření nebo fungování společného trhu.

Článek 100a

1. Odchylně od ustanovení článku 100 budou použita k dosažení cílů uvedených v článku 7a ustanovení dále uvedená, pokud tato smlouva nestanoví jinak. Rada postupem podle článku 189b a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijímá opatření ke sbližování ustanovení těch zákonů a jiných předpisů členských států, které mají přímý vliv na vytváření nebo fungování společného trhu.

2. Odstavec 1 se nevztahuje na ustanovení fiskální, ustanovení týkající se volného pohybu osob a na ustanovení týkající se práv a zájmů pracovníků.

3. Komise ve svých návrzích podle odstavce 1 týkajících se zdraví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitelů, vezme za základ vysokou úroveň takové ochrany.

4. Pokládá-li členský stát poté co Rada přijala kvalifikovanou většinou harmonizační opatření, za nutné použít vlastních právních předpisů z důvodu důležitých opatření uvedených v článku 36 nebo vztahujících se k ochraně pracovního nebo životního prostředí, uvědomí o tom Komisi.

Komise potvrdí tyto předpisy, jakmile si ověří, že neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy.

Odchylně od postupu stanoveného v článcích 169 a 170 Komise nebo kterýkoliv členský stát může přímo předložit věc Soudnímu dvoru, domnívají-li se, že některý jiný členský stát zneužívá oprávnění stanovená v tomto článku.

5. Výše uvedená harmonizačni opatření zahrnují v odůvodněných případech ochrannou doložku, která opravňuje členské státy z jednoho nebo více důvodů neekonomické povahy uvedených v článku 36, učinit dočasná opatření podléhající kontrole Společenství.

Článek 100b

1. Během roku 1992 Komise spolu s každým členským státem sestaví přehled zákonů a jiných předpisů, které spadají pod článek 100a a které dosud nebyly podle tohoto článku harmonizovány.

Rada může rozhodnout podle článku 100a, že předpisy platné v jednom členském státu musí být uznány za rovnocenné právním předpisům jiného členského státu.

2. Ustanovení článku 100a odst. 4 budou použita obdobně.

3. Komise sestaví přehled uvedený v prvním pododstavci odstavce 1 a předloží odpovídající návrhy včas tak, aby se Rada o nich mohla usnést před koncem roku 1992.

Hlava VI. - Hospodářská měnová politika

Kapitola 1 - Hospodářská politika

Článek 104

1. Možnosti přečerpávání bankovních kont při získávání úvěrů jakéhokoli jiného typu u EÚB nebo u ústředních bank členských států (dále “národní ústřední banky”) orgány Společenství, ústředními vládami, regionálními, místními či jinými veřejnými úřady, jinými veřejněprávními orgány nebo veřejnými podniky členských států, jsou zakázány stejně tak jako je zakázán přímý odkup jejich pohledávek nebo dluhů EÚB nebo národními ústředními bankami.

2. Odstavec 1 se nevztahuje na úvěrové instituce ve veřejném vlastnictví, s nimiž národní ústřední banky a EÚB zacházejí v otázce nabídky peněz ústředními bankami stejně jako se soukromými úvěrovými institucemi.

Článek 104a

1. Jakékoli opatření, které není založeno na důvodech veřejného dohledu a které umožňuje zvýhodněný přístup orgánů Společenství, ústředních vlád, regionálních, místních či jiných veřejných úřadů, jiných veřejněprávních orgánů nebo veřejných podniků členských států k finančním institucím, je zakázáno.

2. Rada postupem podle článku 189c upřesní v období do 1. ledna 1994 definice pro uplatnění zákazu podle odst. 1.

Článek 104b

1. Společenství neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních, místních či jiných veřejných úřadů, jiných veřejnoprávních orgánů nebo veřejných podniků kteréhokoli členského státu, aniž by tím byly dotčeny vzájemné finanční záruky společné realizace určitého projektu. Členský stát neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních, místních či jiných veřejných úřadů, jiných veřejnoprávních orgánů nebo veřejných podniků jiného členského státu, aniž by tím byly dotčeny vzájemné finanční záruky společné realizace určitého projektu.

2. Je-li to nezbytné, může Rada postupem podle článku 189c upřesnit definice pro uplatnění zákazů podle článku 104a tohoto článku.

Kapitola 2 - Měnová politika

Kapitola 3 - Institucionální ustanovení

Kapitola 4 Přechodná ustanovení

Hlava VII - Společná obchodní politika

Článek 110

Hlava VIII. - Sociální politika, všeobecné a odborné vzdělání a mládež

Kapitola 1 - Sociální ustanovení

Článek 117

Kapitola 2 - Evropský sociální fond

Článek 123

Kapitola 3 - Všeobecné a odborné vzdělávání a mládež

Článek 126, odst. 4

4. Rada, aby přispěla k dosažení cílů uvedených v tomto článku:

- postupem podle článku 189b, po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů, přijímá podpůrná opatření, aniž by jimi harmonizovala zákony a ostatní předpisy členských států,

- kvalifikovanou většinou na návrh Komise přijímá doporučení.

Hlava IX. - Kultura

Článek 128, odst. 5

5. Rada, aby přispěla k dosažení cílů, uvedených v tomto článku:

- přijímá v souladu s postupem podle článku 189b a po konzultaci s Výborem regionů podpůrná opatření, aniž by jimi harmonizovala zákony a ostatní předpisy členských států. Rada při postupu podle článku 189b rozhoduje jednomyslně.

- na návrh Komise vydává jednomyslně doporučení.

Hlava X. - Zdravotnictví

Článek 129, odst. 4

4. Rada, aby přispěla k dosažení cílů, uvedených v tomto článku:

- přijímá v souladu s postupem podle článku 189b a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů podpůrná opatření, aniž by jimi harmonizovala zákony a ostatní předpisy členských států,

- vydává doporučení kvalifikovanou většinou na návrh Komise.

Hlava XI - Ochrana spotřebitele

článek 129a

Hlava XII - Transevropské sítě

Článek 129b

1. K dosažení cílů uvedených v článcích 7a a 103a a k umožnění občanům Unie, ekonomickým subjektům a regionům a obcím plně těžit z vytvoření prostoru bez vnitřních hranic, Společenství přispívá k zavádění a rozvíjení transevropských sítí v oblastech dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur.

2. V rámci systému otevřených a konkurenčních trhů bude činnost Společenství zaměřena na podporu vzájemného propojení a součinnosti národních sítí, jakož i přístupu k takovýmto sítím. Zejména přihlédne k potřebě propojit ostrovní, ve vnitrozemí uzavřené a okrajové regiony s centrálními regiony Společenství.

Článek 129c

1. K dosažení cílů uvedených v článku 129b Společenství

- určí hlavní směry zahrnující cíle, priority a hlavní rysy opatření, předpokládaných v oblasti transevropských sítí; tyto hlavní směry určí projekty společného zájmu,

- provede opatření, která se ukáží nezbytná pro zajištění vzájemné součinnosti sítí, zejména v oblasti harmonizace technických norem,

-může podporovat finanční úsilí členských států u jimi financovaných projektů společného zájmu, které jsou vymezeny hlavními směry uvedenými v první odrážce, zvláště prostřednictvím prováděcích studií, úvěrových záruk nebo subvencí úrokových sazeb. Společenství může také přispět k financování specifických projektů v členských státech v oblasti dopravní infrastruktury prostřednictvím fondu soudržnosti, jenž bude podle článku 130d ustaven nejpozději do 31. prosince 1993. Při této činnosti Společenství přihlédne k potenciální ekonomické životaschopnosti projektů.

2. Členské státy ve spojení s Komisí koordinují mezi sebou politiky prováděné na národní úrovni, které mohou mít významný vliv na dosažení cílů uvedených v článku 129b. Komise může v úzké spolupráci s členskými státy vyvinout jakoukoli užitečnou iniciativu na podporu takové koordinace.

3. Společenství se může rozhodnout spolupracovat se třetími zeměmi k podpoře projektů vzájemného zájmu a k zajištění vzájemné součinnosti sítí.

Článek 129d

Rada přijme hlavní směry uváděné v článku 129c odstavci 1 postupem podle článku 189b a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.

Hlavní směry a projekty společného zájmu, které se týkají území členského státu, musí být schváleny tímto členským státem.

Rada přijme postupem podle článku 189c a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů další opatření stanovená v článku 129c odstavci 1.

Hlava XIII - průmysl

Článek 130

Hlava XIV - Hospodářská a sociální soudružnost

Článek 130a

Na podporu svého celkového harmonického rozvoje Společenství rozvíjí a sleduje činnosti vedoucí k posilování své hospodářské a sociální soudružnosti.

Společenství usiluje zejména o snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje různých regionů a o zmírňování zaostalosti regionů, které jsou v nejméně výhodné situaci včetně venkovských oblastí.

Článek 130b

Členské státy řídí své hospodářské politiky a koordinují je tak, aby dosáhly též i cílů uvedených v článku 130a. Formulování a provádění politik a činností Společenství a zavádění vnitřního trhu přihlíží k cílům uvedeným v článku 130a a přispívá k jejich dosažení. Společenství podporuje dosažení těchto cílů prostřednictvím strukturálních fondů (Evropský zemědělský podpůrný a garanční fond, podpůrná sekce; Evropský sociální fond, Evropský regionální rozvojový fond), Evropské investiční banky a jinými dostupnými finančními nástroji.

Komise předkládá každé tři roky Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o pokroku učiněném k dosažení hospodářské a sociální soudružnosti a o způsobu, jakým k tomu přispěly různé prostředky stanovené v tomto článku. Tato zpráva případně obsahuje vhodné návrhy.

Ukáží-li se specifické činnosti mimo fondy jako nezbytné a bez újmy opatřením, o nichž bylo rozhodnuto v rámci jiných politik Společenství, mohou být takovéto činnosti přijaty Radou jednomyslně na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem, Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.

Článek 130c

Evropský regionální rozvojový fond je určen k tomu, aby svou účastí na rozvoji a strukturálních změnách zaostávajících regionů a přeměně upadajících průmyslových oblastí pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly ve Společenství.

Článek 130d

Bez újmy článku 130e Rada jednomyslně na návrh Komise a po obdržení souhlasu u Evropského parlamentu a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů definuje úkoly, prioritní cíle a organizaci strukturálních fondů, které mohou zahrnovat seskupování fondů. Rada podle téhož postupu také stanoví obecná pravidla na ně použitelná a pravidla nezbytná pro zajištění jejich efektivnosti a pro zajištění koordinace fondů mezi sebou navzájem a s dalšími existujícími finančními nástroji.

Rada podle téhož postupu ustaví do 31. prosince 1993 Fond soudržnosti, který poskytne finanční příspěvky na projekty v oblasti životního prostředí a transevropských sítí, týkající se dopravní infrastruktury.

Článek 130e

Prováděcí rozhodnutí týkající se Evropského regionální rozvojového fondu přijímá Rada postupem podle článku 189c a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.

Ve vztahu k Evropskému zemědělskému podpůrnému a garančnímu fondu - podpůrná sekce a k Evropskému sociálnímu fondu se nadále budou používat články 43 a 125.

Hlava XV - výzkum a technologický rozvoj

Hlava XVI - Životní prostředí

Článek 130r

1. Činnost Společenství v oblasti životního prostředí přispívá k uskutečňování následujících cílů:

- udržování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí,

- ochrana lidského zdraví,

- obezřetné a racionální využívání přírodních zdrojů,

- podpora opatření na mezinárodní úrovni, čelících regionálním a celosvětovým problémům životního prostředí.

2. Politika Společenství v oblasti životního prostředí je zaměřena na vysokou úroveň ochrany, přičemž přihlíží k rozdílné situaci v jednotlivých regionech Společenství. Je založena na zásadách obezřetnosti a prevence, nápravy ohrožení životního prostředí především u zdroje a na zásadě náhrady škody znečišťovatelem. Požadavky na ochranu životního prostředí musí být zahrnuty do formulování a uskutečňování jiných politik Společenství.

V této souvislosti harmonizační opatření odpovídající těmto požadavkům obsahují, kde to bude vhodné, ochrannou doložkou dovolující členským státům přijmout z ekologických mimoekonomických důvodů dočasná opatření podléhající kontrole Společenství.

V této souvislosti harmonizační opatření odpovídající těmto požadavkům obsahují, kde to bude vhodné, ochrannou doložkou dovolující členským státům přijmout z ekologických mimoekonomických důvodů dočasná opatření podléhající kontrole Společenství.

3. Při přípravě politiky v oblasti životního prostředí přihlédne Společenství k:

- dostupným vědeckým a technickým údajům,

- podmínkám životního prostředí v různých regionech Společenství,

- možnému prospěchu a nákladům plynoucím z činnosti nebo nečinnosti,

- ekonomickému a sociálnímu rozvoji Společenství jako celku a vyváženému rozvoji jeho regionů.

4. Společenství a členské státy v rámci svých vlastních kompetencí spolupracují se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi. Podrobnosti spolupráce Společenství mohou být předmětem dohod mezi Společenstvím a dotyčnými třetími stranami, které se sjednávají a uzavírají v souladu se článkem 228.

Předchozím pododstavcem není dotčena pravomoc členských států jednat v mezinárodních orgánech a uzavírat mezinárodní smlouvy.

Hlava XVII - rozvojová spolupráce

ČÁST čtvrtá - přidružení zámořských zemí a území

ČÁST pátá - orgány společenství

Hlava I - ustanovení o orgánech

Kapitola 1 - Orgány

Kapitola 2 - Ustanovení společná pro několik orgánů

Článek 189

Ke splnění svých úkolů a za podmínek stanovených v této smlouvě Evropský parlament společně s Radou, Rada a Komise vydávají nařízení, směrnice a rozhodnutí a podávají doporučení nebo zaujímají stanoviska.

Nařízení má obecnou závaznost. Je závazné ve všech svých částech a bezprostředně použitelné v každém členském státě.

Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba forem a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům.

Rozhodnutí je závazné ve všech svých částech pro toho, komu je určeno.

Doporučení a stanoviska nejsou závazná.

Kapitola 3 - Hospodářský a sociální výbor

Kapitola 4 - Výbor regionů

Článek 198a

Tímto se ustavuje výbor jako poradní orgán složený ze zástupců regionálních a místních orgánů (dále jen “Výbor regionů”).

Počet členů Výboru regionů je následující:

Belgie 12

Dánsko 9

Německo 24

Řecko 12

Španělsko 21

Francie 24

Irsko 9

Itálie 24

Lucembursko 6

Nizozemsko 12

Portugalsko 12

Spojené království 24

Členy výboru a stejný počet náhradníků jmenuje na čtyři roky Rada jednomyslně na návrh příslušných členských států. Mohou být jmenováni opakovaně.

Členové výboru nesmějí být vázáni závaznými pokyny. Vykonávají své funkce zcela nezávisle, v obecném zájmu Společenství.

Článek 198b

Výbor regionů volí ze svých členů předsedu a předsednictvo na dobu dvou let.

Přijímá svůj jednací řád a předloží jej k jednomyslnému schválení Radě. Výbor svolává jeho předseda na žádost Rady nebo Komise. Může se také scházet z vlastní iniciativy.

Článek 198c

Rada nebo Komise konzultují s Výborem regionů, stanoví-li tak tato smlouva, a ve všech ostatních případech, v nichž to jeden z těchto dvou orgánů považuje za vhodné.

Rada nebo Komise, považují-li to za nezbytné, stanoví výboru lhůtu k předložení stanoviska, která nesmí být kratší než jeden měsíc ode dne, kdy tato lhůta byla předsedovi oznámena. Nebude-li stanovisko ve stanovené lhůtě předloženo, mohou Komise a Rada jednat i bez něho.

Je-li Hospodářský a sociální výbor konzultován podle článku 198, Rada nebo Komise informují Výbor regionů o této žádosti o stanovisko. Usoudí-li Výbor regionů, že jsou dotčeny specifické regionální zájmy, může v této věci vydat stanovisko.

Může vydat stanovisko z vlastní iniciativy v případech, kdy to považuje za účelné. Stanovisko výboru společně se zápisem o jednání se postupují Radě a Komisi.

Kapitola 5 - Evropská investiční banka

Článek 198d

Hlava II - Finanční ustanovení

Část šestá - všeobecná a závěrečná ustanovení

Článek 213

K plnění úkolů, které jsou jí svěřeny, může Komise shromažďovat veškeré informace a provádět veškeré potřebné prověrky v mezích a za podmínek stanovených Radou v souladu s ustanoveními této smlouvy

Článek 226

1. Vzniknou-li v průběhu přechodného období vážné a trvalejší obtíže v některém hospodářském odvětví, anebo obtíže, které by mohly vést k vážnému zhoršení hospodářské situace v určité oblasti, může členský stát požádat o povolení učinit ochranná opatření, jež by umožnila napravit stav nebo přizpůsobit příslušné hospodářské odvětví ekonomice společného trhu.

2. Na žádost příslušného státu stanoví Komise neodkladně v naléhavém řízení ochranná opatření, která považuje za nutná, a stanoví současně přesné podmínky a podrobnosti jejich zavedení.

3. Opatření povolená podle odst. 2 mohou zahrnovat odchylky od pravidel této smlouvy v míře potřebné a na dobu zcela nezbytnou pro dosažení cílů uvedených v odst. 1. Přednostně je přitom třeba volit taková opatření, která naruší co nejméně fungování společného trhu.

Protokol o Hospodářském a sociálním výboru a Výboru regionů

Vysoké smluvní strany se dohodly na následujícím ustanovení, které se připojí ke Smlouvě o založení Evropského společenství:

Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů mají společnou organizační strukturu.