Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

Zásady regionální hospodářské politiky vlády z roku 1992 odpovídaly tehdejšímu stupni poznání o potřebách hospodářského rozvoje státu a zejména tehdejšímu chápání úlohy tržní ekonomiky. V podstatě se dá říci, že omezovaly úlohu státu a jeho orgánů na podporu “efektivního fungování trhu”. Jak se v Zásadách výslovně uvádělo, “Opatření regionální hospodářské politiky jsou zaměřena pouze na iniciování a přilákání podnikatelských aktivit, které svou konkurenceschopnost musí dlouhodobě potvrdit a obhájit samy i bez asistence státu. Pro realizaci takto pojaté regionální hospodářské politiky není bezprostředně nutný samostatný zákon o regionální politice. Aktivity, které v rámci této koncepce přicházejí v úvahu, jsou v zásadě ošetřeny zákonem o podpoře malého a středního podnikání ...” V návaznosti na tento zákon a na Zásady regionální hospodářské politiky vlády z roku 1992 (plný text tohoto dokumentu byl uveden v Cestě do EU č. 7) vláda každoročně svým usnesením vyhlašovala programy podpory malého a středního podnikání, v jehož příloze byly pro účely daného programu vyhlašovány hospodářsky problémové oblasti.

Poněkud omezená působnost Zásad regionální hospodářské politiky vlády z roku 1992 vedla k tomu, že Evropská komise ve svém posudku k žádosti ČR o přijetí do EU z července 1997 uvedla, že v ČR neexistuje v podstatě žádná regionální politika. I když je toto hodnocení možná přece jen příliš příkré, je třeba uznat, že ČR předtím regionální politiku plně kompatibilní s EU skutečně neměla. Posudek Evropské komise obsahuje rovněž závěr, že ČR musí vytvořit právní, správní a rozpočtový rámec pro integrální regionální politiku a zajistit soulad s pravidly EU.

V návaznosti na Programové prohlášení vlády z 27. ledna 1998, v němž se uvádí, že vláda přisuzuje důležitý význam přijetí zásad regionální politiky v souladu s praxí politiky EU, připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj komplexní a kvalitativně nové Zásady regionální politiky vlády ČR, které vláda schválila svým usnesením č. 235 z 8. dubna 1998. Cílem dokumentu bylo sjednotit a ustálit názor vlády na obecná pravidla pro provádění regionální politiky v ČR včetně meziministerské koordinace a správy finančních prostředků v souladu s praxí EU. Oproti vládním zásadám z roku 1992 jde o výrazně širší pojetí, zejména pokud jde o:
- definici základního cíle a výchozích principů regionální politiky,
- zaměření podpor regionální politiky na širší spektrum opatření (nejen na podporu podnikání),
- úlohu programování v regionální politice,
- zapojení regionální úrovně do provádění regionální politiky,
- koordinační roli a správu finančních prostředků MMR.

Regionální politika je v tomto dokumentu chápána jako koncepční činnost státu, regionálních a místních orgánů, jejímž cílem je přispívat k vyváženému a harmonickému rozvoji jednotlivých regionů v ČR, ke snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a ke zlepšení regionální ekonomické struktury. Úsilí o vyvážený rozvoj však nelze chápat jako snahu zajistit naprosto stejný rozvoj ve všech regionech, což samozřejmě není v tržní ekonomice možné. Jde o to, aby vývoj v celém státě i v regionech byl proporcionální, nekrizový, byla umožněna rovnost příležitostí regionů a byl plnohodnotně využíván jejich demografický, přírodní, hospodářský a případně i další potenciál.

V souladu s posudkem Evropské komise, podle něhož Českou republiku stále ještě čeká zavedení právního rámce integrované regionální politiky, počítají Zásady regionální politiky vlády s přijetím zákona o podpoře regionálního rozvoje, když uvádějí: “Podrobnější vymezení působnosti VÚSC na úseku regionálního rozvoje včetně vymezení vztahů s ústředními orgány, jakož i formulování regionální politiky prováděné na republikové úrovni a způsoby přípravy regionálních programových dokumentů včetně dokumentů spolufinancovaných výhledově ze strukturálních fondů EU bude vymezeno v zákoně o podpoře regionálního rozvoje.” Obdobné zákony má ze zemí EU např. Francie, Německo, Finsko, ze zemí usilujících o vstup do EU jej má Maďarsko, připravuje jej Polsko a Rumunsko.