Databáze Cesta do Evropské unie
Detail
s právem EU Úřad vlády ČR
Cesta do Evropské unie
Cesta do Evropské unie | |
---|---|
Svazek : | 4. APROXIMACE LEGISLATIVY ČR A ES - TECHNICKÁ HARMONIZACE - EXPERTNÍ STUDIE - PROGRAM PHARE |
Část : | II . BEZPROSTŘEDNÍ POUŽITELNOST USTANOVENÍ EVROPSKÉ DOHODY TÝKAJÍCÍCH SE VOLNÉHO POHYBU ZBOŽÍ A BEZPEČNOSTI PRŮMYSLOVÝCH VÝROBKŮ. VÝKLAD ČL. 75 EVROPSKÉ DOHODY |
Kapitola : | D. Bezprostřední použitelnost ustanovení Evropské dohody |
Právo EU zná a rozlišuje termíny bezprostřední použitelnost a bezprostřední účinek práva EU. Vymezení těchto termínů je zpravidla následující:
Bezprostřední použitelnost práva EU znamená, že toto právo je na území členských států ES použitelné přímo, bezprostředně, aniž je potřebný jakýkoli další transformační akt. Bezprostřední použitelnost vyplývá z nadnárodního charakteru práva EU.
Bezprostřední účinek práva EU mají ta jeho ustanovení, kterých se mohou dovolávat jednotlivci - tzn. osoby fyzické či právnické - před národními úřady a soudy členského státu EU. Tento účinek je přiznáván pouze takovým ustanovením práva EU, která jsou jasná, jejichž aplikace nebo účinnost nezávisejí na dalších opatřeních ES nebo členských států, jsou úplná a právně bezvadná.
Bezprostřední účinek je obdobně přiznáván i některým ustanovením asociačních dohod ES se třetími státy. Podmínkou opět je, aby tato ustanovení byla dostatečně jasná, určitá a právně bezvadná a nevyžadovala ke své konkretizaci dalších opatření.
České právo naproti tomu zná termín bezprostřední použitelnost norem. Tento termín znamená, že určitých ustanovení mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, se mohou přímo, bezprostředně, dovolávat i jednotlivci. Je tomu tak tehdy, pokud taková ustanovení nevyžadují ke své aplikaci dalších opatření ze strany státu, resp. jeho příslušných orgánů. Z tohoto hlediska je možno přiznat bezprostřední použitelnost, resp. podle terminologie práva EU (kterou dříve nebo později budeme muset akceptovat) bezprostřední účinek i řadě ustanovení Evropské dohody. K nejdůležitějším ustanovením s bezprostředním účinkem patří právě ustanovení týkající se volného pohybu zboží.
Pro vývoz výrobků z ČR mají význam zejména ustanovení čl. 26 a 27 ED. V čl. 26 ED se obě smluvní strany zavazují, že se v obchodu mezi ČR a ES nebudou zavádět žádná nová dovozní nebo vývozní cla nebo poplatky s rovnocenným účinkem, ani se nebudou zvyšovat stávající cla a poplatky, ani nová kvantitativní dovozní nebo vývozní omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem, a stejně tak se nebudou zpřísňovat stávající omezení a opatření. Podle čl. 27 ED se obě strany zdrží jakýchkoliv opatření nebo praktik vnitrostátní fiskální povahy, působících přímo nebo nepřímo diskriminaci výrobků jedné strany ve srovnání s obdobnými výrobky, které mají původ na území druhé strany.
Tato dvě ustanovení zakládají důležité a striktně formulované závazky obou smluvních stran Evropské dohody. V praxi EU se vyskytla řada případů, kdy docházelo k porušování nebo rozpornému výkladu obdobně formulovaných ustanovení, která jsou obsažena ve Smlouvě ES, ze strany členských států ES. Je proto potřebné se připravit na to, že zmíněná ustanovení se mohou stát předmětem sporů i v rámci přidružení ČR k ES.
V takových případech pak bude možné, aby se jednotlivec, fyzická nebo právnická osoba z ČR, které by se dotýkalo opatření zavedené ČR nebo ES v rozporu s výše citovanými ustanoveními čl. 26 nebo 27 ED, dovolala bezprostředního účinku těchto ustanovení. Jinými slovy, jednotlivec by mohl své nároky opírat přímo o zmíněná ustanovení Evropské dohody, např. namítat v řízení před soudem, že ČR nějakým svým opatřením porušila předmětná ustanovení ED, třeba zavedením nového cla. V dosavadní praxi EU se již vyskytly i případy, kdy jednotlivci, kteří nebyli příslušníky EU, nýbrž příslušníky třetího státu přidruženého k ES, se dovolali bezprostředního účinku příslušné asociační dohody i před soudem členského státu ES, resp. před Soudním dvorem ES (např. rozhodnutí SD C-18/90 ve věci Kziber).