Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

Poměrně brzy se v komunitární legislativě počaly svým obsahem oddělovat do zvláštní skupiny právní akty, jež byly určeny k postupnému odstraňování technických překážek obchodu. Měly formu směrnic vydávaných na základě čl. 100 Smlouvy ES. Bylo pro ně charakteristické, že detailně a závazně upravovaly požadavky na výrobky, pro něž platily. S velmi podrobnou úpravou souvisel na straně jedné jejich úzce předmět úpravy (jako příklad je možné uvést směrnice o motorových vozidlech a jejich součástkách, jejichž soupis je uveden na str. 40 - 41 a 44 přílohy k Bílé knize) a na straně druhé obtížný a často dlouhou dobu trvající proces jejich vzniku, přípravy a schvalování.

Právním základem těchto směrnic byl již připomenutý čl. 100 Smlouvy ES s požadavkem jednomyslnosti Rady při jejich schvalování. Ve velkém počtu byly vydány zejména v dekádě sedmdesátých let. Vytvořila se tak zvláštní oblast komunitární legislativy s pracovním názvem technická legislativa.

Brzy bylo zřejmé, že tímto způsobem nelze v dohledné době dosáhnout odstranění technických překážek obchodu a tím současně realizace jednoho ze základních předpokladů vytvoření vnitřního trhu. Proto současně se záměrem vytvořit tento trh jako prostor bez vnitřních hranic (čl. 7a Smlouvy ES) bylo zřejmé, že je nutné změnit legislativní postupy při odstraňování technických překážek obchodu.

V polovině osmdesátých let byly na základě získaných zkušeností nově formulovány zásady pro tvorbu technické legislativy ve formě nového přístupu k technické harmonizaci a normám.

Nový přístup neměl být uplatňován obecně. I dnes se uznává, že pro některé druhy výrobků je vhodné zachovat starý, sektorový přístup k technické harmonizaci.

Nový přístup umožnil zjednodušit harmonizované směrnice a koncipovat je s podstatně širším předmětem úpravy pro celé skupiny výrobků.

Součástí nového přístupu k technické harmonizaci se staly:

) omezení uplatňování zásady jednomyslnosti při rozhodování Rady o schválení harmonizovaných směrnic;
) rozšířené poskytování technických informací v oblasti technických předpisů a norem;
) rozšířené vzájemné uznávání výrobků a jejich zkoušek.

K čl. 100 o sblížení právních předpisů členských států se v rámci uplatnění nového přístupu k technické harmonizaci a normám připojily:

) doplnění kapitoly o sblížení právních předpisů ve Smlouvě zejména o čl. 100a;
) dokumenty o novém přístupu k technické harmonizaci a normám, zejména:
· - rezoluce Rady o novém přístupu k technické harmonizaci a normám z 7.5.1985 (OJ 1985 C 136)
· - Bílá kniha o opatřeních k uskutečnění vnitřního trhu EHS, projednaná Evropskou radou na zasedání v Miláně (28. - 29.6.1985), zejm. její b. 60 - 80;
) směrnice o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů (383 L 0189 se změnami: 388 L 0182 a 394 L 0010);
) rezoluce Rady o globálním přístupu k prokazování shody (390 Y 0116) a rezoluce Rady o modulech pro různé fáze postupů posuzování shody a o pravidlech pro přidělování a užívání značek EC o shodě;
) směrnice Rady o všeobecné bezpečnosti výrobků (392 L 0059).

V ČR stanoví úkoly pro ústřední orgány státní správy v oblasti technické harmonizace a norem usnesení vlády č. 97/1993.

Pro sblížení práva v oblasti, která se souhrnně označuje pracovním názvem technická legislativa (srov. např. str. 21 a 26 přílohy k Bílé knize), jejíž předmět však nikde není definován, je možné na úrovni komunitární legislativy formulovat tyto závěry:

· harmonizace ve formě právních předpisů ve formě směrnic se uskutečňuje podle obecné úpravy sblížení práva, tj. podle čl. 100 a 100a Smlouvy ES;
· obsah harmonizovaných směrnic závisí na tom, zda je u konkrétního výrobku nebo skupiny výrobků účelné postupovat podle starého (sektorálního) nebo podle nového přístupu;
· úprava harmonizačního procesu je doplněna o další prvky, které se týkají zejména poskytování informací o připravovaných harmonizovaných předpisech nebo normách;
· úprava sblížení právních předpisů podle čl. 100 a 100a Smlouvy ES se nevztahuje na tvorbu harmonizovaných (technických) norem;
· pokud harmonizované právní předpisy (směrnice) činí svou součástí (technické) normy, nabývá jejich obsah povahu právního předpisu, k němuž jsou připojeny a s nímž jsou publikovány;
· pokud harmonizované právní předpisy (směrnice) odkazují na (technické) normy, závisí na obsahu odkazu, zda jde jen o informaci o (technické) normě anebo její připojení k harmonizovanému právnímu předpisu.

Obdobně jako u komunitárních právních předpisů je možné postupovat při výkladu odkazů na technické normy v národních právních předpisech (srov. příklad Rakouska).

Komunitární technická legislativa není zejména terminologicky jednoznačná a proto je i obtížně pochopitelná. Chybí zejména jasné a obecné (nejen pro účely toho kterého předpisu) vymezení termínu technický předpis, s nímž komunitární legislativa a komentáře k ní běžně pracují.