Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

Ukazatele pro výběr byly definovány v důvodové zprávě k usnesení vlády č. 759/92 a zahrnuly:

a) trh práce a demografie:

míra nezaměstnanosti

poměr volných pracovních míst k počtu nezaměstnaných

b) hospodářská úroveň a struktura:

podíl pracovníků v zemědělství na celkové zaměstnanosti okresu

podíl strukturálně problémových odvětví na celkové zaměstnanosti v okrese

(odvětví paliv, hutnictví, elektrotechnického a textilního a oděvního průmyslu)

relativní počet soukromých podnikatelů

c) životní úroveň:

příjmy územních rozpočtů v přepočtu na 1 obyvatele okresu

průměrná měsíční mzda

průměrná vybavenost domácností předměty dlouhodobé spotřeby

Od té doby až do dneška bylo vymezení hospodářsky problémových oblastí vládou vždy každoročně schvalováno v rámci materiálu o programech podpory malého a středního podnikání na příslušný rok (jiné podpory pro tyto oblasti nebyly ostatně ani stanoveny). Podíl obyvatel v takto vymezených oblastech osciloval mezi 18 % (1996) až 24 % (1993).

Od roku 1995 byly však v rámci hospodářsky problémových oblastí - vedle celých okresů - zařazovány i menší územní celky, tzv. mikroregiony, definované jako spádové obvody pověřených obecních úřadů. Důvodem pro tento posun byla skutečnost, že v rámci některých okresů existují poměrně značné rozdíly, které se okresním průměrem stírají (např. okres Liberec a Frýdlandsko).

Od roku 1995 až do současnosti bylo spektrum ukazatelů pro výběr hospodářsky problémových oblastí redukováno pouze na jediné - míru nezaměstnanosti. Důvodem byla zejména skutečnost, že pouze tento ukazatel je průběžně sledován (Úřady práce) v menších územních celcích než jsou okresy. Jedná se o syntetický ukazatel s dobrou vypovídací schopností a s výraznými meziregionálními rozdíly, který však obráží pouze jednu složku uvedené problematiky. Nutno konstatovat, že systém vymezování problémových oblastí, který by byl založen pouze na ukazateli míra nezaměstnanosti, není zakotven v žádné evropské zemi, i když v řadě z nich hraje při vymezování důležitou roli (viz příloha č. 1 - bod B. IV.).

Vymezení hospodářsky problémových oblastí pro rok 1997 (usnesení vlády ČR č. 647 z 16.12.1996 vč. změny dané usnesením č. 172/97 ) zahrnuje území čtrnácti okresů a osmi mikroregionů s počtem 2,2 mil. obyvatel (20,5 % populace ČR) - viz přiložená mapka.

Od roku 1998 se navrhuje systém vymezování regionů se soustředěnou podporou státu upravit tak, že budou rozeznávány dva základní typy těchto oblastí, které odpovídají regionům cíle č. 2 a 5b strukturální politiky EU (cíl č.2 - podpora regionů vážně zasažených poklesem průmyslu, cíl č. 5b - podpora venkovských regionů):

a) strukturálně postižené regiony (obdoba cíle č. 2 strukturální politiky EU)

Oblasti s vysokým zastoupením průmyslu a vysokým stupněm urbanizace, jejichž průmyslová základna prochází výraznou restrukturalizací a poklesem, spojeným s nadprůměrnou nezaměstnaností;

b) hospodářsky slabé regiony (obdoba cíle č. 5b strukturální politiky EU) Oblasti charakteristické nízkou životní úrovní, nadprůměrným podílem zaměstnanosti v primárním sektoru, nízkou hustotou osídlení a vesměs i s i nadprůměrnou nezaměstnaností; vesměs se přitom jedná o venkovské oblasti s nižším stupněm urbanizace a ekonomického rozvoje avšak s lepším přírodním prostředím.

V souvislosti s odlišnou charakteristikou byly pro každý problémový typ použity pro vymezení jiné ukazatele, odpovídající jejich základní charakteristice. Hodnocení bylo prováděno v úrovni okresů (údaje za nižší jednotky ČSÚ nesleduje), údaje byly normalizovány (ve vztahu k průměru ČR) a standardizovány (vzestupným či sestupným způsobem) a nakonec byl proveden součet jednotlivých bodových hodnot. Snahou bylo volit ukazatele, maximálně se blížící kritériím používaným v rámci EU při vymezování oblastí spadajících pod cíle č. 2 a 5b.

Pokud šlo o rozsah vymezených problémových oblastí bylo snahou udržet rozsah vymezení z roku 1997, to je v úrovni cca jedné pětiny populace ČR; použity byly disponibilní údaje ČSÚ (v případě nezaměstnanosti údaje MPSV).

Pro vymezení strukturálně postižených regionů byly zvoleny následující ukazatele:

1. Podíl zaměstnanosti v průmyslu na celkové zaměstnanosti v roce 1990

2. Vývoj zaměstnanosti v průmyslu v letech 1990 - 1995

3. Míra nezaměstnanosti k 31.12.1997

4. Počet podnikatelů na 1000 obyvatel v roce 1996

Pro vymezení hospodářsky slabých oblastí byly použity následující ukazatele:

1. Míra nezaměstnanosti k 31.12.1997

2. Daňové příjmy místních rozpočtů na 1 obyvatele v roce 1996

3. Průměrná mzda v roce 1996

4. Podíl zaměstnanosti v zemědělství a lesnictví v roce 1990

5. Vývoj zaměstnanosti v zemědělství a lesnictví v letech 1990-1995

6. Hustota osídlení v roce 1996

Ukazatele č. 4-6 byly do výsledného součtu započítány s vahou 0.5, ostatní ukazatele pak s vahou 1. Při dalším zpřesnění vymezení těchto oblastí bude ukazatel míra nezaměstnanosti doplněn i ukazatelem počet uchazečů o práci v přepočtu na 1 volné pracovní místo.

Mezi problémové oblasti se navrhuje od roku 1998 (viz připojené mapky) zařadit 8 okresů s nejhorším bodovým hodnocením v případě strukturálně postižených oblastí a 10 okresů s nejhorším výsledkem v případě hospodářsky slabých oblastí:

a) Strukturálně postižené okresy

M o s t

K a r v i n á

K l a d n o

T e p l i c e

C h o m u t o v

D ě č í n

O s t r a v a

P ř e r o v

b) Hospodářsky slabé oblasti

J e s e n í k

T a c h o v

Z n o j m o

L o u n y

Č e s k ý K r u m l o v

P r a c h a t i c e

B r u n t á l

T ř e b í č

B ř e c l a v

K l a t o v y

Takto vymezené oblasti zahrnují 2.2 mil. obyvatel, což reprezentuje 21.4% obyvatel ČR (hospodářsky problémové oblasti pro rok 1997 zahrnovaly 20.5% populace ČR); z toho strukturálně postižené oblasti zahrnují 1.4 mil. obyvatel (13.3% populace ČR) a hospodářsky slabé oblasti pak 0.8 mil. obyvatel (8.1% populace ČR).

Návrh zásad vychází dále z pragmatické teze, že vedle výše uvedených dvou typů oblastí mohou být podporovány i další regiony, pokud o tom rozhodne vláda. V současné době se jedná zejména o pohraniční oblasti, podporované v rámci programu Phare (programy přeshraniční spolupráce CBC a CREDO). Může se jednat i o vybrané, hospodářsky slabé mikroregiony (v úrovni spádových obvodů pověřených obecních úřadů), s výrazně vysokou mírou nezaměstnanosti. I když většina takovýchto mikroregionů je lokalizovaná v rámci výše uvedených 17ti problémových okresů, je nesporným faktem, že v některých dalších, nezařazených okresech existují větší mikroregionální rozdíly (např. v okrese Liberec - Nové Město p.S. a Frýdlant, v okrese Svitavy mikroregion Moravská Třebová, mikroregion Hanušovice v okrese Šumperk aj.).

Pohraniční oblasti pro účely programu přeshraniční spolupráce (Phare CBC) byly ve smyslu pokynu Evropské komise sestaveny v zásadě z příhraničních okresů při česko-německé a česko-rakouské hranici, obdobně bylo postupováno i v případě nového programu CREDO, podporujícího spolupráci příhraničních regionů v území při česko-polské a česko-slovenské hranici. V rámci programů CBC a CREDO je zahrnuto 16 (z celkového počtu 17) strukturálně postižených a hospodářsky slabých okresů ČR.

Návrh zásad vychází z toho, že mimo systém regionální politiky stojí odvětvové aktivity resortů, v jejichž gesci jsou realizované odvětvové programy, které v několika případech zvýhodňují určité oblasti, vymezené na základě specifických kritérií. Jedná se zejména o tzv. méně příznivé oblasti pro zemědělství, vymezované v gesci MZe (Less favoured areas - LFA), oblasti zvýhodněné v rámci programu Agroregion (program financovaný z prostředků PGRLF) a extrémně ekologicky zatížené oblasti, definované v úrovni MŽP.