Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

1. Vývoj normalizace po roce 1989

Politické a hospodářské změny v celé společnosti po roce 1989 se promítly i do normalizace. V souvislosti s orientací na spolupráci se zeměmi Evropské unie, která by měla vyústit v přijetí do EU, a na budování tržní ekonomiky bylo zřejmé, že stávající soustava závazných norem je překážkou při vytváření tržního prostředí i naší integrace do EU. Existující legislativní úprava normalizace byla v rozporu s demokratickými principy, z kterých vychází tvorba dobrovolných norem. Jedním z prvních kroků na cestě k dosažení souladu národní normalizace s uspořádáním obvyklým ve státech s tržní ekonomikou proto bylo zpracování zákona č. 142/1991 Sb., o československých technických normách, ve znění zákona č. 632/1992 Sb.

Do nabytí účinnosti tohoto zákona byly normy schvalovány jako závazné. Od 15. května 1991, kdy nový zákon vstoupil v účinnost, jsou normy schvalovány zásadně jako nezávazné, s výjimkou ustanovení, jejichž závaznost byla stanovena na základě požadavku orgánu státní správy s pravomocí vydávat v příslušné oblasti veřejného zájmu obecně závazné předpisy.

Zákon č.142/1991 Sb. řešil i problematiku závazných norem schválených před nabytím jeho účinnosti, a to tím, že omezil platnost oborových norem do 31.12.1994.

Uvedený zákon je třeba chápat jako přechodný, avšak nezbytný mezikrok v procesu postupného vytváření nového právního rámce normalizace.

V každém případě však zákon č.142/1991 Sb. znamenal významný pokrok na cestě k liberálnímu pojetí normalizace, protože umožňoval přejímat mezinárodní a evropské normy v souladu s charakterem, který tyto normy mají, tedy jako dobrovolné. S účinností zákona byla také odstartována další etapa národní normalizace, charakterizovaná úsilím o harmonizaci soustavy českých norem se soustavou především evropských, ale i mezinárodních norem.

2. Uspořádání normalizace v České republice

Uspořádání normalizace v ČR vychází ze stávajícího legislativního rámce, podle kterého je ústředním orgánem státní správy pro oblast normalizace Ministerstvo hospodářství. Výkon státní správy zabezpečuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). ÚNMZ zřídil, jako poradní orgán předsedy, Radu pro normalizaci. V Radě jsou zastoupeni představitelé subjektů (např. státní správy, podnikatelů, profesních svazů, zkušeben) zainteresovaných na normalizačních činnostech. Posláním Rady je vyjadřovat se ke všem zásadním otázkám orientace a vývoje normalizace a doporučovat předsedovi ÚNMZ postupy a řešení, zejména v koncepčních záležitostech. Výkonem normalizačních činností byl Ministerstvem hospodářství a ÚNMZ pověřen Český normalizační institut (ČSNI).

Hlavní náplní činnosti ČSNI je, podle zřizovací listiny, organizace a zpracovatelské zabezpečení tvorby národních norem, jejich vydávání, distribuce a prodej, dále poskytování informací o národních, mezinárodních , evropských a zahraničních normách a v rámci podílu na mezinárodní spolupráci distribuce návrhů mezinárodních a evropských norem zpracovatelům a zabezpečení zpracování národních stnovisek.

3. Harmonizace soustavy českých norem

Hlavním současným úkolem české normalizace je harmonizace soustavy českých norem se soustavou evropských norem. V souvislosti s přejímáním EN jsou do soustavy ČSN přebírány rovněž ty mezinárodní normy, na které se EN odvolávají, a mimo to i další mezinárodní normy, důležité pro výrobu a obchod. Proces harmonizace znamená postupnou, avšak zásadní přeměnu soustavy českých norem.

První evropské normy byly do soustavy českých norem převzaty v roce 1991, kdy byl tehdejšímu Federálnímu úřadu pro normalizaci a měření přiznán status přidružené organizace k CEN a CENELEC. Status přidružené organizace umožňoval, mimo jiné, zavádět evropské normy do soustavy ČSN jako národní normy. V dalších letech jejich počet postupně narůstal. K urychlení harmonizace došlo na přelomu let 1994/1995, kdy jednak vláda ČR vyjádřila svůj záměr podat počátkem roku 1996 přihlášku ČR do EU a jednak ÚNMZ podal k evropským normalizačním organizacím žádost o změnu statusu z přidružené organizace na plnoprávného člena.

Tyto konkrétní kroky a celý předchozí vývoj vedly ČSNI ke zpracování harmonogramu přejímání evropských norem na léta 1995/1996, s cílem převzít do konce roku 1996 podstatnou část existujících a aktuálních evropských norem. Tím by byl naplněn zároveň jeden z požadavků Evropské dohody, jehož splnění je jednou z podmínek pro vstup ČR do EU.

Z porovnání stupně harmonizace a počtu evropských norem vyplynulo, že pro dosažení tohoto cíle bylo třeba do plánu normalizace v roce 1995 zařadit navíc cca 750 úkolů převzetí evropských norem a počítat se zařazením dalších nejméně 1350 úkolů v letošním roce.

V současné době lze již vyhodnotit plnění harmonogramu za rok 1995. V loňském roce obsahoval plán normalizace zatím historicky nejvyšší počet úkolů tvorby norem 3202, z nichž 2331 (73%) se týkalo převzetí evropských norem, 637 (20%) mezinárodních norem a pouze 234 (7%) tvorby čistých ČSN.

V roce 1995 byl rovněž schválen doposud nejvyšší počet norem (1560) v členění

ČSN EN -CEN 358

-CLC 369

-ETS 262

ČSN ISO 308

ČSN IEC 114

ČSN CISPR 2

ČSN 147

Z porovnání postupu harmonizace za léta 1991 až 1994 s výsledkem roku 1995 je vidět dynamika nárůstu počtu převzatých evropských norem. Koncem roku 1994 obsahovala soustava ČSN 951 a koncem roku 1995 již 1710 převzatých EN.

Jestliže započítáme výsledky loňské statistiky do celkových počtů převzatých evropských norem, dojdeme ke zjištění, že do konce roku 1995 bylo do soustavy českých norem převzato okolo 47% evropských norem CEN a CENELEC a přes 87% ETS.

Dosavadní údaje z plánu tvorby norem na rok 1996 nasvědčují tomu, že cíl vytčený v harmonogramu přejímání evropských norem bude splněn.

Rychlý a úspěšný postup v harmonizaci soustavy českých norem se soustavou evropských norem, který staví ČR na první místo mezi státy střední a východní Evropy, je výsledkem spolupůsobení tří faktorů. Harmonizace se rozběhla ihned po získání statusu přidružené organizace s právem přejímat evropské normy do soustavy ČSN jako prioritní úkol národní normalizace. Stát v dané etapě vývoje poskytl a dosud poskytuje prostředky ze státního rozpočtu na její fincancování. Podařilo se zorganizovat síť zpracovatelů a zavést účinnou metodiku pro přejímání norem.

Postup harmonizace byl jedním z důvodů k podání žádosti k evropským normalizačním organizacím CEN a CENELEC o přiznání plnoprávného členství. Z dosavadních jednání vyplývá, že plnoprávné členství by mohlo být uděleno v průběhu tohoto roku. Již nyní je tedy třeba se zabývat budoucím uspořádáním národní normalizace, která přiznáním plnoprávného členství získá na jedné straně práva, ale na druhé straně bude muset plnit řadu povinností.

Právě plnění povinností spojených s plnoprávným členstvím bude vyžadovat další transformaci normalizace směrem k uspořádání, obvyklému v zemích Evropské unie. Je zřejmé,že současný způsob zajišťování tvorby norem, který je základem úspěšné harmonizace, není nejvhodnější pro nezbytné zapojení české normalizace do spolupráce při tvorbě evropských norem.

Budoucí uspořádání normalizace, které musí vycházet ze soukromoprávní povahy norem, musí být také mnohem těsněji spjato se soukromým sektorem než se státní správou, jak je tomu v současnosti. Jestliže se stát v období harmonizace projevil jako prozíravý hospodář, který finanční podporou normalizace investoval do budoucnosti českého průmyslu a obchodu a po tuto dobu převzal povinnosti transformující se ekonomiky, nastal nyní již čas, kdy je zapotřebí, aby se zejména průmysl stal hlavním sponzorem normalizace a ve vlastním zájmu se aktivně podílel na její transformaci.


Početní vývoj soustavy ČSN s podílem převzatých norem v období 1991 až 1995

Poznámka: V přehledu nejsou zahrnuty již zrušené oborové normy (ON)